19. 01. 2026
Bezprecedentní eskalace transatlantického napětí – co na to trhy?
Transatlantické napětí o víkendu opět výrazně vzrostlo poté, co Donald Trump těžce „kousal“ pohled na posilování obranyschopnosti Grónska z řad vybraných evropských spojenců NATO. Následovalo oznámení dodatečných 10procentních cel na dovoz veškerého zboží do USA pro Dánsko a sedm klíčových spojenců (Norsko, Švédsko, Francie, Německo, Británie, Nizozemsko a Finsko). Situace zůstává značně nejistá, ale riziko výraznější transatlantické obchodní eskalace prudce vzrostlo.
EU si je dobře vědoma strategické důležitosti Grónska a v tuto chvíli se zdá pravděpodobné, že velké členské země v čele s EU budou za Dánskem stát. Je pravděpodobné, že minimálně „opráší“ připravený balík cel v hodnotě 93 miliard eur a budou se zamýšlet nad aktivací “ACI” nástroje (na ochranu před ekonomickým nátlakem) − ten umožňuje například navíc i omezit přístup amerických společností na trh služeb nebo kapitálový trh. K aktivaci nástroje je potřeba pouze kvalifikovaná většina (15/27), která by se v případě bezprecedentního postupu USA asi mohla najít…
Takové vyhrocení obchodních vztahů bezesporu může ohrozit naše jinak relativně příznivé vyhlídky pro evropskou ekonomiku − stále viditelně citlivější na výkyvy v globálním obchodu než USA. Bylo by tedy logické, aby eskalace napětí spíše podpořila americký dolar na úkor eura − to se však zatím příliš neděje. Možná proto, že manévrovací prostor pro eskalaci konfliktu ze strany USA se zdá být omezenější, a to minimálně třemi faktory.
Za prvé, „okno grónské příležitosti“ se pro Donalda Trumpa může rychle přivírat s blížícími se volbami do Kongresu − angažmá USA v Grónsku podporuje navíc jen čtvrtina amerických voličů. Za druhé, další použití plošných cel pod „bezpečnostním“ zákonem z roku 1977 je hrou s ohněm, zvlášť pokud ho Trump nasadí vůči svým „spojencům“ z NATO. Nejvyšší soud by měl totiž v první polovině rozhodnout, zda dosavadní plošná cla (reciproční) nejsou protiprávní. Za třetí, Evropa není tak bezbranná, jak se zdá. Samozřejmě ne vojensky. Pokud bychom si však odmysleli extrémní scénář americké vojenské invaze do Grónska, má Evropa v obchodní a finanční rovině také silné páky. Mohlo by jít například o omezení vývozů farmaceutického průmyslu (klíčového pro dodávky do USA), tvrdší přístup k americkým poskytovatelům služeb na evropském trhu nebo omezení prostoru pro nákup amerických dluhopisů do bilancí evropských správců aktiv. Samozřejmě, že každé z těchto opatření bude současně bolehlavem pro evropský byznys. To by byl spolu s nejednotou a opatrností danou probíhajícím konfliktem na Ukrajině hlavní důvod, proč Evropa Spojeným Státům v obchodních přestřelkách zatím spíše jen ustupovala. To se však může v budoucnu změnit…
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
