21. 10. 2025
Obavy evropského autoprůmyslu zesilují
V září se ceny průmyslových výrobců v Německu snížily meziměsíčně o 0,1 %. Celkově během letošních 9 měsíců, k nimž jsou k dispozici data, došlo k meziměsíčnímu poklesu cen 8x. Jen jednou ceny meziměsíčně vzrostly, a to o nepatrných 0,1 % v červnu. Meziročně byly ceny průmyslových výrobců v září nižší o 1,7 %. Hlavním důvodem poklesu cen jsou energie (ceny plynu, elektřiny či ropy), nicméně k deflaci přispívá i pokračující útlum německé ekonomiky či levné dovozy z Číny. Podobně jako v ČR jsou nižší ceny energií z pohledu firem příznivé, když jim pomáhají snižovat náklady a tím o něco lépe zvládnout celkově horší situaci v globální ekonomice.
Trhy nyní sledují především další kolo obchodní války mezi Čínou a USA, když Čína nejprve omezila vývozní licence na kovy vzácných zemin, načež Trump pohrozil 100% clem nad rámec těch stávajících, a to od listopadu. Obavy začínají zaznívat i z Evropy, nicméně vzhledem k rozsahu problému stále pravděpodobně nedostatečně. Prvků vzácných zemin je 17 a jejich názvy jako Skandium, Yttrium, Europium nebo Holmium nejsou příliš známé. Hojně se ale používají v autoprůmyslu, a to jak u klasických aut se spalovacími motory, tak i u elektroaut, kde je jejich význam ještě podstatně větší. Využívají se ale také v obranném průmyslu. Podle agentury Reuters, která se odvolává na konzultační společnost AlixPartners kontroluje nyní Čína zhruba 70 % celosvětové těžby kovů vzácných zemin, zhruba 85 % zpracovatelských kapacit a až 90 % celosvětové výroby slitin a magnetů ze vzácných zemin.
Aktuálně tak vidíme vyšší tendence evropských průmyslových firem recyklovat tyto kovy ze starých automobilů, nicméně technologie a kapacita těchto procesů nejsou dostatečné. To je dáno tím, že se do této oblasti dříve příliš neinvestovalo. Stejně tak se hledají po světě nová ložiska. Ty jsou například ve Skandinávii (což není náhoda, když část z těchto prvků je po Skandinávii přímo pojmenovaná). Jen v tomto ohledu nejsou vybudovány doly ani infrastruktura k těžbě. A třetím řešením jsou technologické inovace, kdy by se podíl těchto kovů v autech snižoval. To ale zase nová auta prodražuje a aktuálním problém evropského autoprůmyslu jsou navíc levné čínské dovozy.
Trochu to připomíná situaci po začátku ruské agrese na Ukrajinu, kdy Evropa začala rychle a s obrovskými náklady budovat kapacity na alternativní zdroje plynu (terminály LNG apod.). A ukazuje to na ne zcela velkou schopnost dlouhodobého strategického uvažování v Evropě (v tom jsou Státy před Evropou o parník). Na druhou stranu v dobách levných a dostupných dovozů (kovů, plynu apod.) jsou z pohledu soukromých firem výrazné a drahé investice obtížně obhajitelné. A částečně to platí i o státu, kde by politici museli vysvětlovat zvýšení zadlužení na něco, co se možná v budoucnu ani nevyužije (čehož by hned pravděpodobně využila opozice). O těžbě v nedotčené skandinávské přírodě nemluvě. To není obhajoba, jen částečné vysvětlení situace.
Celkově se tak pro Evropu (ale i pro USA či Japonsko) zvýšilo riziko možného dalšího ochlazení ekonomického vývoze, pokud by se část autoprůmyslu ocitla „na suchu“. Střednědobě se situace vyřeší diverzifikací zdrojů (recyklace, těžba jinde a motory s nižším množstvím těchto prvků). Ale krátkodobě vznikl pro Evropu strategický problém.
Autor: Jiří Polanský, analytik České spořitelny
