Snížení sazeb Fedu se blíží

Deflační trend čínské ekonomiky potvrdil i přetrvávající hluboký pokles tamních výrobních cen (-2,9 % y/y v srpnu). Německý export po červnovém meziměsíčním nárůstu o 1,1 % v červenci klesl o 0,6 %, zatímco bylo očekáváno nepatrné zvýšení o 0,1 %. Statistiky tamní průmyslové produkce, které ukázaly na meziměsíční zvýšení výroby o 1,3 %, naopak konsensus ve výši +1,0 % předčily. Výrazně směrem vzhůru byla navíc revidována data za červen, když namísto původního meziměsíčního poklesu o 1,9 % nyní ukazují pouze na -0,1 %. Výhled dalšího vývoje německého průmyslu naproti tomu kalí dříve vykázaný hluboký pokles továrních objednávek.

Stejně jako u českého, i u německého průmyslu ovšem platí, že data za letní měsíce jsou více volatilní. Na opětovně se zhoršující investorský sentiment v eurozóně pak ukázal index Sentix, který pro září vykázal výrazný propad z -3,7 % na -9,2 % oproti očekávanému nárůstu na -2,0 %. ECB v souladu s očekáváními na zasedání v tomto týdnu ponechala úrokové sazby beze změny. Ty již dosáhly své neutrální úrovně, když inflace v eurozóně se nyní nachází poblíž dvouprocentního cíle.

Data z USA potvrdila očekávání finančního trhu ohledně brzkého obnovení snižování úrokových sazeb Fedu. Ke slabým datům vývoje americké zaměstnanosti v posledních dvou měsících se přidala výrazná revize historických statistik. Za období dvanáct měsíců předcházejících březen 2025 byly statistiky zaměstnanosti revidovány dolů o 911 tis., což značně překonalo očekávání ve výši -682 tis. Významně navíc povyskočil týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti z 236 tis. na 263 tis., který rovněž překonal konsensus čítající 235 tis.

Slabší byla také srpnová dynamika výrobních cen. Ty v souhrnu i v jádrovém vyjádření meziměsíčně klesly o shodných 0,1 % oproti očekávanému zvýšení o 0,3 %. Mírně směrem dolů pak byl revidován červencový nárůst (v obou případech z původních 0,9 % na 0,7 % m/m). Spotřebitelská inflace v USA v meziročním vyjádření podle očekávání v srpnu vzrostla z 2,7 % na 2,9 %, zatímco jádrová složka setrvala na 3,1 %. Vliv zavedených dovozních cel do americké inflace sice postupně proniká, prozatím ovšem v omezeném rozsahu. Mimoto zdrojem zvýšených inflačních tlaků zatím zůstává rovněž sektor služeb. V rozhodování centrální banky tak nejspíše budou převažovat informace o oslabujícím trhu práce, jak v podstatě naznačila i nedávná prohlášení šéfa Fedu J. Powella.

^REKLAMA

Na tržním zacení ohledně dalších kroků Fedu se však v mezitýdenním srovnání nic zásadního nezměnilo. Trh nadále plně zaceňujě snížení úrokových sazeb na zasedání příští středu, což by tedy bylo první v letošním roce. Ve zbytku roku by pak podle trhu mohlo přijít ještě jedno až dvě další snížení. Kurz amerického dolaru tudíž uzavíral týden zhruba tam, kde ho začínal, tedy mírně nad 1,17 USD/EUR. Během týdne však kurz vykazoval vyšší volatilitu, na kterou působily i geopolitické události, jako byl průnik ruských dronů na polské území či pád francouzské vlády.

Autor: Martin Gürtler, analytik Komerční banky