Státní rozpočet 2026 na autopilota

Začněme ale pozitivy. Pochvalu si Ministerstvo financí zaslouží za realistické makroekonomické předpoklady rozpočtu – relativně konzervativní odhad růstu ekonomiky o 2 %. Tady je teoreticky prostor i pro lepší výsledek (ČNB očekává +2,6 %) a tedy i vyšší daňové inkaso. Za druhé, navzdory nárůstu deficitu státního rozpočtu (v hotovostním vyjádření) se schodek veřejných financí udrží okolo 2 % HDP, tedy významně pod Maastrichtským limitem. V tomto ohledu jde o jedinou viditelnou fiskální konsolidaci ve střední Evropě.

Na druhé straně platí, že Fialova vláda již rezignovala na rozpočtovou konsolidaci, která je střednědobě nevyhnutelná, pokud se má strukturální saldo dále snižovat. Strukturální schodek by měl dosáhnout 1,75 % HDP, podobně jako v letošním a minulém roce. Tímto vláda splní svou zákonnou povinnost, zároveň ale využije rozpočtové mantinely na maximum. Nejde ale o žádné překvapení – za měsíc jsou volby a ty nevyhrajete nepopulárními kroky. V tomhle částečně platíme daň na přesun voleb z jara na podzim v roce 2013.

Přestože ministerstvo hovoří o rekordních investicích, veřejné investice (bez obrany) dále nerostou, reálně dokonce klesají. A pokud má být prioritou školství, návrh rozpočtu to rozhodně nepotvrzuje. Nejistý je také rozsah růstu platů ve veřejné sféře, na které by se pravděpodobně musely najít dodatečné zdroje, stejně jako ambiciózní inkaso z pojistného.

Rozpočet pro tok 2026 bude schvalovat až nová sněmovna. Vzhledem k podzimním volbám je pravděpodobný scénář jako před čtyřmi roky – rozpočtové provizorium na začátku příštího roku, než dojde ke schválení rozpočtu. A s ohledem na programové priority nové vlády může být ve hře i následná novelizace rozpočtu později v roce 2026. Ve skutečnosti se tak může finální podoba rozpočtu výrazně lišit od prvního návrhu v závislosti na výsledku voleb.

Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking