CZK/€ 24.360 -0,08%

CZK/$ 20.813 -0,08%

CZK/£ 28.116 -0,09%

CZK/CHF 26.519 +0,46%

02. 10. 2024

Deficit rozpočtu se zvýšil, konsolidace zpomaluje

 

Státní rozpočet vykázal ke konci září mírné zvýšení dosavadního deficitu, který za tento rok činí již -181,7 mld. Kč (vs. -175,8 mld. ke konci srpna). V meziročním srovnání je saldo rozpočtu prakticky na stejné úrovni (rozdíl -1,1 mld. Kč), pokud však odečteme prostředky z EU, vychází zatím letošní hospodaření lépe o 23,5 mld. Kč. Vzhledem k rozsahu škod po povodních došlo k navýšení schváleného salda o 30 mld. Kč na letošní a o 11 mld. Kč na příští rok, což značně zpomaluje konsolidaci veřejných financí.

Loading



 

Na straně příjmů státního rozpočtu došlo ke konci září ke zlepšení o 8 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst celkových příjmů o 0,6 %. Daňové příjmy vzrostly celkem o 5,6 % (67,7 mld. Kč), z čehož největší položku tvoří pojistné na sociální zabezpečení (+46 mld. Kč). V rámci samotných daní pak nejrychleji rostly daně z příjmů fyzických osob (+15 %), což dokonce výrazně překonává dosavadní růst nominálních příjmů domácností. Dále stát více profitoval z výběru spotřební daně, která státu zatím vynesla již o 9,4 % meziročně více prostředků. Relativně největší úspěch letos v daňové oblasti zaznamenává výběr daní z hazardních her, který meziročně vzrostl již o 55,3 % (+3,7 mld. Kč). K poklesu naopak dále dochází v oblasti kapitálových příjmů, kde se promítá snížení příjmů z EU a kde stát vybral o 25,5 % méně než loni, což představuje pokles o téměř 60 miliard. Celkově dosahují příjmy státního rozpočtu ke konci srpna 1444,7 mld., což odpovídá 74 % plánovaných celoročních příjmů.

Na straně výdajů státního rozpočtu dochází ke zhoršení o 9,1 mld. Kč, což odpovídá nárůstu výdajů o 0,6 %. Právě mírnější růst výdajů stojí za udržením deficitu ke konci září v mezích, které přináší naději alespoň na dodržení schváleného salda ke konci roku. V absolutním vyjádření meziročně nejvíce rostly neinvestiční výdaje, do kterých se promítá zejména 20% zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu (+49,9 mld. Kč). V relativním měřítku pak nejvíce rostou neinvestiční transfery státním fondům (+56,4 %), a navzdory stabilnímu vývoji nezaměstnanosti nyní zrychlují i výdaje na podporu v nezaměstnanosti (+22,5 %). Celkově dosahují výdaje státního rozpočtu ke konci srpna 73,2 % celoročních plánovaných výdajů, pokud bychom odečetli dodatečné výdaje související s povodněmi, v poměru k původnímu saldu by aktuální plnění výdajů dosahovalo 73,8 %.
Státní rozpočet ke konci září vykázal jen mírné zhoršení deficitu, který tak po třech čtvrtinách roku dosahuje očekávaných úrovní. Zejména mírnější růst na výdajové straně pak přináší naději alespoň na dodržení schváleného salda ke konci roku. Zároveň však konsolidace veřejných financí nabírá na zpoždění, jelikož vláda rozhodla sanovat škody po povodních až do výše 30 mld. Kč v letošním a 11 mld. Kč v příštím roce. Výhledově se však zadluženost státu v poměru k hrubému domácímu produktu vlivem povodní výrazně nezhorší.

Autor: Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank

Loading


Související články

AI mění investiční mapu: Asie těží z nedostatku čipů a infrastruktury

Asijské trhy zůstávají citlivé na geopolitické události, včetně vývoje na Blízkém východě, cen ropy nebo narušení globální dopravy. V současnosti ale hraje výraznější roli jiný faktor: silná investorská poptávka po AI. Důvod je jednoduchý. AI už není jen o softwaru a amerických technologických firmách. Stále více jde o […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

30. 04. 2026

Paradox bezpečného přístavu: Proč cena zlata strádá?

Svět znovu zažívá specifická geopolitická rizika a zlato místo očekávaného impulzivního růstu hodnoty ztrácí dech. Aktuálně se pohybuje pod přibližně 4800 USD za unci a odepisuje zhruba 14 procent ze svých lednových maxim, což mnohé investory mate. Vysvětlení? Státy ho dnes neprodávají kvůli nedostatku důvěry, ale proto, […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

29. 04. 2026

Komentář: Jeden trh pro kapitál – odvážný evropský plán s hrozbou fiaska

Šest největších ekonomik Evropské unie — Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko — zaslalo Evropské komisi dopis, který by ještě před pár lety byl těžko představitelný. Berlín, který se dlouhodobě stavěl na odpor myšlence centralizovaného dohledu nad finančními trhy, tentokrát stojí v čele iniciativy. Cílem je […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

23. 04. 2026