Oproti listopadové prognóze dosáhla cíle o půl roku dříve. O něco vyšší inflační prognóza by měla na prvním letošním zasedání soustředit pozornost ČNB primárně na přípravu ukončení intervencí. Trhy budou sledovat především, jak se změní rétorika bankovní rady ohledně načasování exitu. Věříme, že s pevným závazkem (intervenovat alespoň do konce prvního kvartálu 2017) se hýbat nebude.
Není ale vyloučené, že ČNB změní svojí “měkkou indikaci” ukazující na nejvyšší pravděpodobnost exitu v polovině roku 2017 – my ve světle silnějších domácích i zahraničních inflačních tlaků věříme v exit již ve druhém kvartále tohoto roku. Dojít k němu pak teoreticky může na jakémkoliv čtvrtečním zasedání ČNB, z kterého se podle slov viceguvernéra může lehce stát zasedání měnově-politické. Další zajímavou otázkou bude, jak se ČNB postaví k rychlému přílivu kapitálu do korun na začátku roku, který vedl k prudkému nárůstu devizových rezerv. Počítáme s tím, že ČNB znovu zdůrazní, že úroveň devizových rezerv pro ni není rozhodující.Na druhou stranu ponechá i nadále ve hře možnost zavedení záporných sazeb jako taktického nástroje při exitu z intervenčního režimu, a to i když je většina bankovní rady podle nás stále proti použití tohoto nástroje.
Zajímavý týden nás čeká ale i na globálních trzích. Tento týden zasedá letos poprvé také americký Fed. Sazby podle nás ponechá beze změny, ale může v doprovodném komentáři soudě podle posledních výroků Janet Yellenové lehce přitvrdit. My počítáme v tomto roce s trojitým růstem sazeb v USA, který dnes v tržních cenách ještě není. Výhledově proto stále vidíme prostor pro růst amerických výnosů a silnější dolar. Zvlášť pokud uvidíme dobrá čísla z trhu práce – v tomto týdnu čekáme silnější přírůstek pracovních míst mimo zemědělství (200 tisíc versus 160 tisíc tržní očekávání). Dobrá čísla by měla ale přijít i z eurozóny. Ekonomika by podle našeho odhadu měla zrychlit ve čtvrtém kvartále 2016 (0,4 % mezikvartálně, 1,7 % meziročně). Současně s tím se inflace v lednu dál bude přibližovat cíli ECB a bude atakovat čtyřletá maxima (1,5 %). Nic z toho není dobrou zprávou pro dluhopisy.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
