Inflace v Česku je sedmá nejnižší v Evropské unii. Nejnovější harmonizovaná čísla Eurostatu potvrzují únorový pokles meziroční míry inflace na 2,2 %, zatímco v EU došlo v průměru ke zvolnění na 2,8 %. Mezi členskými státy nadále existují výrazné rozdíly – nejvyšší inflaci reportovalo s náskokem Rumunsko (7,1 %), na opačném konci se nachází Lotyšsko a Dánsko (0,6 %). U našich sousedů na Slovensku inflace v únoru poklesla ze 4,4 % na 3,8 %.
Celková inflace napříč sedmadvacítkou sice plošně klesá, jádrové cenové tlaky, především ve službách zůstávají ale nadále zvýšené. V únoru vzrostly ceny ve službách meziročně o 4,4 %, přičemž v Česku rostly tempem 6,9 %, pátým nejrychlejším v celé EU. To ukazuje na dvojkolejnost inflačních čísel – zatímco inflace zboží se rychle normalizuje, v případě služeb jsou cenové tlaky daleko více persistentní.To je důvodem k opatrnosti ze strany ČNB, stejně jako fakt, že k poklesu inflace přispěly i levnější potraviny (-5,5 %, nejvíce v EU), které jsou vysoce volatilní položkou.
Setrvačnost jádrové inflace včera potvrdil také únorový vývoj cen v tuzemských službách, když meziroční dynamika mírně zrychlila na 4,9 %. Okolo pětiprocentní hladiny se nicméně cenový růst ve službách drží již několik měsíců v řadě. Povzbudivou zprávou je naopak pokračující propad cen v průmyslu, a ještě výrazněji pak v zemědělství. Oproti loňskému únoru průmyslové ceny poklesly o 1 %, v případě zemědělství pak šlo o více než 18% propad. Zvláště u cen potravin tak evidentně existuje prostor pro pokračování poklesu cen i pro koncové spotřebitele.
Náš výhled na tuzemskou inflaci počítá pro nejbližší měsíce s úrovní okolo 2 %, již v létě však může meziroční růst cen zpomalit až na úrovně poblíž 1,5 %.
Dominik Rusinko
Analytik ČSOB
