ČNB pokračuje s odprodejem části výnosů z devizových rezerv

Fundamenty ekonomiky posilování koruny podle nás stále příliš nenahrávají. Pokračující síla amerického dolaru, zúžený úrokový diferenciál a pokračující slabost tuzemské ekonomiky, která od eurozóny i své předpandemické úrovně diverguje, jsou podle nás faktory, které výraznějšímu posílení české koruny brání. Po mělké recesi z druhé poloviny roku 2022 a přibližné stagnaci v první polovině loňského roku se výkon české ekonomiky ve třetím čtvrtletí 2023 snížil mezičtvrtletně o 0,6 %. HDP tak zaostával za svou předpandemickou úrovní o 1,6 %. Nevýrazný výkon je potom patrný i v přeshraničních tocích, které reprezentuje běžný účet platební bilance. Ten sice po deficitu ve výši 6,1 % HDP v roce 2022 zaznamenal loni výrazné zlepšení, avšak i tak se vzhledem k vracejícím se problémům v dodavatelských řetězcích za celý rok pohyboval pravděpodobně v blízkosti vyrovnané bilance, což stále není prostředí, které by zpevňování koruny nahrávalo. Obnovení trendového posilování koruny k euru očekáváme až ve druhé polovině letošního roku. Přispět by k tomu mělo oživení domácí ekonomiky i zahraniční poptávky. Tempo tohoto posilování by však mělo být pouze pozvolné, jelikož úrokový diferenciál se podle nás dále zúží. Zatímco tržní kontrakty totiž aktuálně zaceňují letos snížení sazeb ECB o zhruba 1,5 pb, my se obáváme, že to bude vzhledem k odolnosti jádrových inflačních tlaků v eurozóně výrazně méně. S prvním „cutem“ ECB o 25 bb počítáme až v prosinci 2024.