První změna sazeb po roce a půl stability

Dnešní snížení sazeb je v souladu s naším očekáváním a většinově se k němu přikláněl i trh. Česká koruna přesto bezprostředně po vyhlášení rozhodnutí zareagovala oslabením o přibližně 5 haléřů na hodnotu EUR/CZK 24,58. Vzápětí však tento pohyb korigovala a posílila do okolí EUR/CZK 24,54.

Na bližší odůvodnění si budeme muset počkat do 15:45, kdy se koná tisková konference guvernéra Aleše Michla. Již nyní ovšem můžeme spekulovat, co členy bankovní rady ke snížení sazeb vedlo.

Ačkoliv česká meziroční inflace svou listopadovou hodnotou 7,3 % může působit jako varovně vysoká, jedná se o zkreslený obrázek. V první řadě na inflaci působí efekt snížené loňské srovnávací základny vlivem vládního úsporného tarifu. Po očištění o tento ryze statistický efekt se reálná inflace nachází na úrovni podstatně umírněnějších 4,7 %. I toto číslo je ovšem hlavně výsledkem cenového skoku ze začátku letošního roku. Přibližně od února ovšem české spotřebitelské ceny nijak varovným tempem nerostou a inflační vývoj odpovídá běžným letům v české historii.

Rizika, že by dnešní krok ČNB představoval podcenění inflační situace, přitom nejsou velká. Nákladové tlaky v průmyslu i zemědělství již zřetelně opadly a spotřebitelská poptávka se nachází v hlubokém poklesu. K dalšímu dramatickému růstu cen tak není racionální důvod ani příležitost. Hrozbou sice zůstává lednové novoroční přecenění, ovšem jeho intenzita by ani v pesimistickém scénáři neměla být tak výrazná, aby vyžadovala úroky na historicky nebývale vysokých sedmi procentech. Úrokové sazby centrální banky navíc na inflaci beztak působí se zpožděním 12-18 měsíců, kdy je již výrazně nižší inflace téměř jistotou.

^REKLAMA

V nejbližší době od ČNB očekáváme opatrnou rétoriku, zdůrazňující připravenost v případě potřeby proti inflaci znovu zasáhnout. Pokud ovšem v mezičase nedojde k výraznějším překvapením, lze podle nás s dalším snížením sazeb o 0,25 procentního bodu počítat i na únorovém zasedání. Poté bude již zveřejněn klíčový údaj o lednové inflaci, který bude směrodatný pro další postup. Pokud lednová inflace nepřekvapí svou intenzitou, budou sazby svižně pokračovat směrem dolů a koncem roku 2024 by se mohly dostat na dohled 4 procent. Pokud naopak leden přece jen výraznější cenový růst přinese, zůstane centrální banka opatrnější a sazby by mohly příští rok zakončit poblíž 5 procent.

Autor: Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus