Na klimatickou změnu reagují pojišťovny i obyvatelé
S klimatickou změnou a oteplováním planety dochází k extrémním výkyvům počasí. Dle nejnovější zprávy World Meteorological Organization (WMO) se Evropa otepluje nejrychleji ze všech kontinentů. V návaznosti na tento trend přibývá mimořádných veder, požárů či záplav. V Česku se klimatická změna projevuje převážně živelnými událostmi s regionálním dosahem. Častěji se objevují bouřky s krupobitím, opakovaně se na několika místech objevilo tornádo. Škody způsobené přírodními živly ovlivňují i činnost pojišťoven, které na rostoucí rizika způsobená klimatickou změnou musí reagovat.
Dle zprávy The World Risk Report, která každoročně hodnotí riziko živelných katastrof ve světě, se Česká republika umístila v roce 2022 z celkového počtu 193 zemí až na 180. místě. I přes to však dle pojišťoven narůstá počet škod způsobených živelnými pohromami. Většina je však převážně regionálního charakteru.
Loni bylo nejvíce škod dle České asociace pojišťoven (ČAP) spojených s živly v důsledku vichřic, atmosférických srážek, krupobití či povodní. Největší obnos pojišťovny vyplatily v souvislosti s krupobitím a vichřicemi, dohromady zhruba 3 miliardy korun. Dalším častým živlem byly záplavy, které způsobily škody za téměř půl miliardy korun. „Letos jsme zatím nejvíce škod zaznamenali z červnových bouřek a jarních vichřic,“ řekla tisková mluvčí pojišťovny UNIQA Eva Svobodová.
Revize pojistných smluv je na místě
Lidé si dnes mohou proti přírodním živlům pojistit svou nemovitost i domácnost. Dle posledního průzkumu ČAP z loňského roku má pojištění domácnosti, jakožto vnitřního zařízení a vybavení domácnosti, sjednáno 65 % lidí. Ještě hůře si vede pojištění nemovitosti, které se vztahuje na samotnou stavbu. Tu má pojištěno pouze 55 % Čechů. „Propojištěnost pomalu roste, ovšem stále je nedostatečná, protože desítky procent domácností a hlavně nemovitostí zůstává bez pojistné ochrany,“ komentuje situaci Eva Svobodová, mluvčí pojišťovny UNIQA.
Průzkumy ukázaly, že zájem o pojištění roste s věkem. Lidé nad 65 let mají pojištění domácnosti uzavřené v 73 % případ. „Zájem o pojištění vyvolají také velké katastrofické škody, které jsou silně mediálně pokryté. Ovšem tento zájem je pouze dočasný, trvá pouze v řádu týdnů a následně opadá,“ dodává Svobodová. Největší zájem o pojištění nastalo po povodních 2013, po krupobití v Praze v roce 2010 a po tornádu na Moravě v roce 2021. K historicky nejtěžším přírodním katastrofám v Česku patří povodně v srpnu 2002, kdy se škody vyšplhaly až na 73,3 miliardy korun.
REKLAMA
Častým problémem je navíc podpojištění nemovitosti. Často si lidé svou nemovitost pojistí při koupi svého domu, ovšem postupem času ji zapomíná aktualizovat. Hodnota nemovitosti však ve většině případů narůstá, proto se vyplatí své pojištění aktualizovat. V praxi se však tento krok často neděje. Podle analýzy České asociace pojišťoven má správnou výši pojistného plnění nastavena jen asi třetina smluv.
„Z detailních dat našich členů vyplynulo, že nejčastější výše podpojištění činí mezi 20 a 49 %. To je znepokojivé. A ještě znepokojivější je, že 15 % smluv dosahuje dokonce více než 50% podpojištění,“ vysvětluje pojistný analytik České asociace pojišťoven Petr Jedlička. Pokud je pojistné krytí nižší než samotná hodnota nemovitosti, nemusí být jedinci v případě pojistné události vyplacena ani sjednaná pojistná částka.
„V případě totální škody, například u devastujícího požáru, obdrží podpojištěný pojistné plnění podle smluvních pojistných částek, které mohou být o miliony nižší. Nemá pak dostatek prostředků na plnohodnotnou obnovu. Za poslední čtyři roky se může jednat v případě neaktualizace smlouvy až o 30 % hodnoty,“ popsala problém podpojištění Eva Svobodová. Těmto situacím se proto pojišťovny snaží zabránit indexací a nabídkou valorizací smluv.
