„Lex ČEZ“ – vláda jde proti vlastním poslancům i vlastním legislativním expertům

Definitivně by tak došlo k pohřbení základních prvků, na nichž se v Česku od počátku 90. let buduje tržní ekonomika: tedy funkčního kapitálového trhu, a hlavně nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Není divu, že od poloviny května, od kdy je zjevné, že vláda se rozhodla jít do věci „hodně na sílu“, ztratil ČEZ zhruba 175 miliard korun své hodnoty.

Zásadní krok ke znárodnění ČEZ či – po případném rozdělení – jeho části učinila vláda právě zhruba v polovině května. Poslala tehdy do sněmovny takzvaný lex ČEZ. Jeho schválení by vedlo k tomu, že společnost typu ČEZ půjde zestátnit na základě souhlasu 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě při splnění usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.

V praxi to znamená, že o rozdělení či zestátnění ČEZ by mohl rozhodnout vlastník alespoň 51 procent akcií sám, varuje ovšem nyní poslanec ODS Karel Haas, který je ve sněmovně zpravodajem lex ČEZ. Takže stát, který má v ČEZ zhruba 70% podíl, by se v takovém případě vůbec nemusel nikoho ptát; nemusel by brát velké ohledy na menšinové akcionáře a mohl by se jich zbavit za podmínek, které pro něj budou příznivé. A které naopak nebudou vítané právě menšinovými akcionáři.

Právě obava ze zhoršení pozice menšinových akcionářů vedla v květnu v souvislosti s odesláním lex ČEZ do sněmovny k výraznému propadu akcií energetického podniku. Vždyť ještě ve čtvrtek 11. května 2023 uzavíraly akcie ČEZ obchodování na pražské burze na cenové úrovni 1225 korun za akcii. Za pouhý týden ovšem to bylo jen zhruba 1041 korun. ČEZ tedy za týden přišel o takřka 100 miliard korun své tržní hodnoty. Před tímto víkendem akcie ČEZ uzavíraly na hodnotě jen 900 korun.

^REKLAMA

Akcie ČEZ tedy od května pokračují ve svém pádu navzdory tomu, že ministerstvo financí mezitím překvapivě přišlo s návrhem historicky rekordní dividendy, 145 korun na akcii, kterou valná hromada podniku minulý týden také schválila. Obava, že případné vytěsnění menšinových akcionářů proběhne nepříliš vybíravým způsobem, vytváří mocný tlak na pokles ceny akcií. Část menšinových akcionářů považuje lex ČEZ za přípravu „zločinecké akce“; vláda podle nich chce menšinové akcionáře připravit o jejich akce ČEZ zločinně, v podstatě krádeží za bílého dne – a proto ČEZ přišel o oněch zhruba 175 miliard své hodnoty.

Zpravodaj lex ČEZ Haas nyní ovšem dává menšinovým akcionářům značnou naději, když otevřeně pochybuje, že v situaci, kdy stačí k rozdělení nebo zestátnění podniku souhlas 51procentní většiny, lze uplatnit závěr Ústavního soudu stran vytěsnění. Ústavní soud totiž ústavnost stvrdil v případě situace, kdy dochází k vytěsnění deseti procent akcionářů, nikoli 49 procent.

Navíc, jak Haas upozorňuje, země jako Německo, Rakousko, Dánsko, Belgie či Itálie při rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií – což je i případ ČEZ – pracují s nutným souhlasem alespoň 90 procent akcionářů, v některých případech sta procent akcionářů. Není tedy podle něj pravda, jak tvrdí vláda, že v EU je běžnou praxí vytěsnění v podnicích typu ČEZ už při souhlasu 75 procent akcionářů.

Stanovisko poslance-zpravodaje Haase je podobné stanovisku vládních právních expertů. Materiál zpracovaný Legislativní radou vlády (LRV), podepsaný vrchním ředitelem Sekce LRV Úřadu vlády, hovoří jasně. Lex ČEZ dle stávajícího návrhu „prakticky představuje vyvlastnění“. To však podle legislativců, jak praví i Haas, nemůže proběhnout tak, že k němu postačí souhlasné stanovisko plus minus 50 procent akcionářů. Tak tomu ani podle legislativců vlády nikde v Evropě není. V evropských zemích se požaduje 90procentní, nebo dokonce 100procentní souhlas.

Česku tak po třiceti letech budování tržní ekonomky hrozí protiústavní vyvlastnění, neslučitelné si principy vyspělé ekonomiky ctící vládu práva a solidní institucionální rámec.

Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank