Emoce po hlasování o Brexitu – tedy minimálně na politické scéně – zůstávají zjitřené, což již po včerejšku naštěstí tolik neplatí na finančních trzích, kde averze k riziku přece jenom poklesla. Pozornost od politiky se pomalu přesouvá k fundamentům, přičemž existují i první pokusy vyčíslit dopady britského odchodu z EU. Jeden z nich učinil například prezident ECB Mario Draghi, který vyčíslil kumulativní ztrátu HDP eurozóny na 0,5 % v horizontu následujících tří let. Je třeba připravit se na to, že odhady tohoto typu se budou v následujících dnech objevovat stále častěji, přičemž je otázkou, jakou budou mít vypovídací sílu. Každý modelový odhad totiž musí stát na nějakých předpokladech a v případě ekonomických ztrát z Brexitu je nutné si hned na začátku položit otázku, zdali obě strany budou hrát kooperativní hru či nikoliv. Z teorie her přitom víme (viz slavné vězňovo dilema), že pokud oba obchodní subjekty nebudou ochotny spolu kooperovat, tak mohou snadno skončit v horším stavu, než když by spolupracovaly. Tvrdý postoj EU k Velké Británii zatím svědčí o tom, že zde není velká vůle nastavit nově obchodní a institucionální vztahy, což může v budoucnu ekonomické ztráty na obou stranách prohloubit. Na druhou stranou je ale pravdou, že Brusel si lavírování nemůže dovolit, neboť v EU je nyní dalších až osm členů, kde se potenciálně uvažuje o referendu podobného typu, jako bylo to minulý čtvrtek ve Velké Británii.
Každopádně v tuto chvíli lze jen těžko ekonomické dopady Brexitu vyčíslovat a ani data, která budou přicházet v následujících dnech, na tom nic nezmění. První makroekonomické dojmy z Brexitu by měly být cítit eventuálně až v polovině příštího měsíce, kdy budou uveřejněny předběžného údaje o podnikatelských náladách (PMI) za měsíc červenec.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
