Česko v roce 2023. Bez úspor v důchodovém systému se podle OECD neobejdeme

OECD zhodnotila makroekonomické dopady války na Ukrajině a energetické krize, výhledy a rizika pro českou ekonomiku. Podle zprávy OECD bude hospodářský růst v letošním roce utlumený a k jeho zrychlení by mělo dojít v příštím roce. Pro zajištění dlouhodobé fiskální udržitelnosti doporučuje OECD kombinaci konsolidačních opatření na straně příjmů včetně komplexní revize daňového mixu a úspor ve výdajích včetně důchodového systému.

„Doporučení OECD se shodují s většinou hodnocení mezinárodních ratingových agentur, které shodně radí konsolidovat české veřejné finance kombinací opatření na výdajové i příjmové straně rozpočtu. Bohužel si přitom po rozpočtovém řádění minulé vlády během covidové pandemie nevystačíme jen s kosmetickými úpravami, ale musíme se podívat také na systémové změny v důchodovém systému a daňovém mixu. A v tomto duchu nyní pracujeme na přípravě úsporného konsolidačního balíčku, který sníží od příštího roku strukturální schodek o 1 % HDP, tedy nejméně o 70 miliard korun,“ říká k doporučením OECD ministr financí Zbyněk Stanjura.

OECD se v letošním Hospodářském přehledu ČR ve své speciální kapitole zaměřuje na dekarbonizaci české ekonomiky, v níž doporučuje mimo jiné dodržet závazek postupného stahování uhlí z energetického mixu do roku 2033 a zjednodušit povolovací procesy pro investice do obnovitelných zdrojů. Za účelem pomoci pracovníkům dotčeným zelenou tranzicí doporučuje rozšířit nástroje aktivní politiky na trhu práce.

OECD rovněž upozorňuje na chronický nedostatek pracovních sil, který je podle ní v ČR hlavní překážkou ekonomického růstu. V této souvislosti doporučuje lépe začlenit matky s malými dětmi na trh práce a migrační politiku zaměřit na přilákání kvalifikovaných zahraničních pracovníků.

^REKLAMA

Pro rok 2023 se předpokládá pokles HDP v roce 2023 o 1,1 %

Podle prognózy společnosti Deloitte by kvůli vysokým cenám energií a inflaci mohlo v roce 2023 dojít k poklesu HDP o 1,1 %. Šlo by tak o další pokles od začátku pandemie v roce 2020, kdy se HDP snížil o 5,5 %. Hlavním faktorem, který tento pokles ovlivní, bude pokračující snižování spotřeby domácností zejména vlivem vysoké inflace, jež snižuje reálné příjmy domácností. Klesnout má také hrubá tvorba kapitálu.

V první polovině loňského roku byla ekonomika podporována postpandemickou obnovou, v té druhé se již výrazně projevil vliv vysoké inflace na reálnou hodnotu příjmů a úspor domácností a následně i jejich spotřebu. Za rok 2022 tak prognóza celkově odhaduje meziroční růst HDP o 2,5 %.

Pro rok 2023 se předpokládá pokles HDP v roce 2023 o 1,1 %. Hlavní příčinou poklesu bude pokračující snižování spotřeby domácností (-3,0 %) zejména vlivem vysoké inflace snižující reálné příjmy domácností.

V roce 2022 pokračoval trend snižování nezaměstnanosti v souvislosti s obnovou ekonomiky, za celý rok 2022 očekáváme míru nezaměstnanosti ve výši 2,4 %. V roce 2023 by měla nezaměstnanost stagnovat a její míra by se měla pohybovat kolem 2,3 %.

Průměrná mzda by měla v roce 2023 sice vzrůst o 4,6 %, nicméně z důvodu vyšší inflace by reálná mzda měla klesat o 3,7 %. Stejně tak tomu v loňském roce, kdy podle odhadu vzrostla průměrná mzda o 5,7 %, ovšem reálně došlo k propadu o 8,2 %.

Svět se mění a otázkou je, jak bude trh práce za takových pět, deset let vypadat. Faktem je, že s jedním povoláním už si po celý život nevystačíme a stále větší roli bude hrát celoživotní vzdělávání. „Netroufnu si hádat, jaká povolání budou za takových pět, deset let existovat. Faktem je, že řada těch stávajících zanikne nebo se výrazně promění. Kdo by před pár lety tušil, že bude existovat nějaký vývojář mobilních aplikací. Už to nebude jako u předchozích generací, kdy člověk celý život vykonával jedno zaměstnání. Neztratí se lidé, kteří si budou umět zorganizovat život, pracovat v týmu a celoživotně se vzdělávat,“ vysvětluje ředitel české pobočky startupu Lifeliqe, Matouš Tlapák.