ČEŠI NEVĚŘÍ STÁTU, INVESTUJÍ, ABY SE ZAJISTILI NA STÁŘÍ

Jen 35 % Čechů investuje pravidelně, nebo to v minulosti alespoň jednorázově vyzkoušelo. Oproti tomu 37 % lidí nemá s investováním žádnou zkušenost a ani s ním nehodlá začínat.

“Když se podíváme na zahraniční statistiky, máme stále co dohánět. Dalších 23 % respondentů ovšem investování zvažuje, což už zní výrazně nadějněji. Vede je k tomu pravděpodobně i současná enormně vysoká inflace, která je nutí přemýšlet o tom, jak nenechat své úspory znehodnocovat na běžném účtu,” komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR. “Na druhou stranu je třeba brát v potaz, že častým důvodem proč lidé neinvestují, je fakt, že jim právě kvůli zmíněné inflaci prostředky prostě nezbývají. Dle pravidelných statistik AKATu ovšem počet lidí, kteří investují pravidelně, přece jen postupně roste – není totiž nutné investovat velké částky, zásadní je právě ona pravidelnost.”

Vedle nedostatku prostředků u nízko příjmových skupin 39 % lidí tvrdí, že jim v investování brání obava, že o své peníze mohou přijít.

^REKLAMA

“Důvěře v kapitálový trh neprospěly ani problematické případy investic do firemních dluhopisů v posledních letech, na něž opakovaně upozorňujeme. Obecně pozorujeme jistý paradox: lidé mají z investic strach, bojí se, aby nenaletěli, ale zároveň nedůvěřují ani sami sobě. Proto si AKAT ČR klade za jeden z hlavních cílů edukaci, která drobné investory naučí vyhledávat informace a minimalizovat s investováním spojené riziko,” vysvětluje  Martin Řezáč, předseda AKAT ČR.

Češi zůstávají věrni osvědčeným nástrojům

Není překvapivé, že za svoji nejlepší životní investici považuje celých 29 % respondentů nemovitost. A vývoj cen nemovitostí za poslední dvě dekády je utvrzuje v tom, že právě investice

do nemovitosti byla ta správná. Až s velkým odstupem jsou zmiňovány investice do rodiny či vlastního vzdělání, tedy do lidského kapitálu.

^REKLAMA

Zdaleka nejsilnějším motivátorem k investování je pak v současné době zajištění na stáří – lidé nevěří, že se o ně ve stáří stát postará (37 %) a zároveň si chtějí udržet svůj současný aktivní životní styl (31 %).

“Velkým krokem v tomto směru by mělo být zavedení Investičního penzijního účtu, jehož je AKAT ČR iniciátorem a v rámci něhož by dlouhodobé investice, určené k zajištění na důchod, měly být nově daňově zvýhodněny stejně jako penzijní spoření a životní pojištění,” dodává Jana Brodani.

Nestačí mít peníze, je třeba vědět, jak na to

S ochotou investovat silně korelují výše čistého měsíčního příjmu a úspor. Čím méně peněž respondent má, tím menší jsou jeho zkušenosti s investováním. Ovšem ještě větší vliv na to, zda člověk investuje, má vzdělání.

“K investování je kromě peněz potřeba také rozhled a finanční gramotnost, a to je často kámen úrazu. Mnozí se nechají odradit prvním drobným neúspěchem či medializovanými případy nekvalitních firemních dluhopisů a investování se ze strachu vyhýbají. Investování není snadná disciplína. Vyžaduje aktivní přístup, vyhledávání a vyhodnocování relevantních informací, od věci není výběr kvalitního finančního poradce,” doporučuje Jaromír Sladkovský, místopředseda AKAT ČR.

Právě finanční poradce zůstává i nadále nejčastějším prostředníkem mezi lidmi a světem investic. Řada klientů se nicméně stala v investicích vlastně samoobslužnými díky rozvoji investičních platforem. Také získávání informací je různé – nejvíce se v tomto směru vymyká nejmladší věková skupina 18-26 let, pro kterou jsou jedním z nejčastějších zdrojů informací podcasty, YouTube a sociální sítě, ještě častěji pak také přátelé a známí.

“Je zde tedy výrazný generační posun. U mladší generace se stává investování zcela běžnou součástí hovoru s přáteli, předmětem společenské konverzace. A právě mladší lidé také častěji deklarují, že se chystají investovat. V národě spořilů nám tak dorůstá investující generace,” uzavírá Jana Brodani.