Výhledy české ekonomiky pro rok 2023. Průměrná inflace dosáhne 8,5 %
Energetická krize, problémy v dodavatelských řetězcích a vysoká inflace – to jsou tři zásadní faktory, které ovlivňovaly českou ekonomiku v loňském roce a budou ji ovlivňovat i v roce letošním. Původně očekávané oživení po covidové pandemii nenastalo a naše země se naopak musela potýkat s recesí. Ta bude pokračovat ještě v první polovině roku 2023, k mírnému oživení by mohlo dojít ve druhé půlce roku. Vyplývá to z ekonomické prognózy společnosti Deloitte pro rok 2023.
V prognóze se dále dočteme, že kvůli vysokým cenám energií a inflaci by mohlo v roce 2023 dojít k poklesu HDP o 1,1 %. Šlo by tak o další pokles od začátku pandemie v roce 2020, kdy se HDP snížil o 5,5 %. Hlavním faktorem, který tento pokles ovlivní, bude pokračující snižování spotřeby domácností zejména vlivem vysoké inflace, jež snižuje reálné příjmy domácností. Klesnout má také hrubá tvorba kapitálu.
V první polovině loňského roku byla ekonomika podporována postpandemickou obnovou, v té druhé se již výrazně projevil vliv vysoké inflace na reálnou hodnotu příjmů a úspor domácností a následně i jejich spotřebu. Za rok 2022 tak prognóza celkově odhaduje meziroční růst HDP o 2,5 %.
Pro rok 2023 se předpokládá pokles HDP o 1,1 %. Hlavní příčinou poklesu bude pokračující snižování spotřeby domácností (-3,0 %) zejména vlivem vysoké inflace snižující reálné příjmy domácností.
V roce 2022 pokračoval trend snižování nezaměstnanosti v souvislosti s obnovou ekonomiky, za celý rok 2022 lze očekávat míru nezaměstnanosti ve výši 2,4 %. V roce 2023 by měla nezaměstnanost stagnovat a její míra by se měla pohybovat okolo 2,3 %.
Průměrná mzda by měla v roce 2023 sice vzrůst o 4,6 %, nicméně z důvodu vyšší inflace by reálná mzda měla klesat o 3,7 %. Obdobně tomu bylo v loňském roce, kdy podle odhadu vzrostla průměrná mzda o 5,7 %, ovšem reálně došlo k propadu o 8,2 %.
REKLAMA
Průměrná inflace za rok 2022 dosáhla 15,1 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1993. Pro rok 2023 je očekáván pozvolný pokles inflace k nižším hodnotám, nicméně nelze počítat s poklesem až k inflačnímu cíli. Průměrná inflace by se mohla pohybovat ve výši 8,5 %. Do pásma okolo 2 % pak klesne nejdříve v roce 2024.
Původní státní rozpočet na rok 2022, který počítal se schodkem ve výši 280 mld. Kč, musel být v důsledku konfliktu na Ukrajině a jeho dopadům dvakrát novelizován. Poprvé se zvýšil plánovaný deficit na 330 mld. Kč, podruhé na 375 mld. Kč. Nakonec rozpočet skončil se schodkem 360,4 mld. Kč. Na letošní rok je schválen rozpočet s plánovaným schodkem 295 mld. Kč.
Průmyslové zpomalení by nemuselo být tak dramatické
„V odhadu výkonu české ekonomiky se momentálně řadím spíše mezi optimisty, když čekám růst poblíž 1 %. Energetická krize patrně nepřeroste v takovou intenzitu, jaké jsme se obávali v průběhu podzimu a ani průmyslové zpomalení by tudíž nemuselo být tak dramatické,“ podotýká hlavní ekonom společnosti CYRRUS Vít Hradil.
„Letošní růst by se měl pohybovat lehce pod nulou. Přinejmenším z pohledu domácností jde ale v kontextu nadále napjatého českého trhu práce spíš o návrat k rovnováze než o nějaké dramatické zhoršení situace. Určitá část firemního sektoru i domácností se samozřejmě bude potýkat s významnými problémy, ale půjde skutečně jen o část ekonomiky,“ uvádí pro server Investujeme.cz ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Vít Hradil k tomu dodává, že spotřebitelské ceny budou tlačeny vzhůru hlavně novými ceníky energií. Ovšem klesající reálné příjmy obyvatel již neumožní obchodníkům zdražovat předchozím tempem a výrobu zlevní uvolnění postpandemické poptávky a z ní plynoucí globální pokles cen komodity. „V průměru za rok 2023 tak česká inflace bude jednociferná a momentálně ji očekávám poblíž 8,8 %,“ říká odborník společnosti CYRRUS.
REKLAMA
Ekonomická situace ve světě
Zatímco v letech 2020 a 2021 byla hlavním ekonomickým tématem pandemie covidu-19 a její dopady na ekonomiku, v roce 2022 byla pandemie upozaděna konfliktem na Ukrajině a s ním související energetickou krizí. Globální ekonomika vloni podle odhadu Mezinárodního měnového fondu vzrostla o 3,2 % a zpomalila tak svůj růst z 6,0 % z roku 2021. Další zpomalení se očekává i letos, kdy by měla ekonomika růst o 2,7 %. Hlavní brzdou růstu je energetická krize, která nejvíce dopadá na Evropu. Z velkých ekonomik by nejrychleji měla růst Indie (6,1 %) a Čína (4,4 %). Evropa je aktuálně v recesi a měla by v ní zůstat i v první polovině tohoto roku.
Velkým trendem let budoucích bude celoživotní vzdělávání. Nastupující generace se budou muset vzdělávat celoživotně, což si už dnes velká část z nich uvědomuje. „Obstát na trhu práce bude stále obtížnější. Se znalostmi získanými ve škole si do důchodu nevystačíme,“ říká Matouš Tlapák, ředitel české pobočky technologického startupu Lifeliqe, zaměřeného na výuku s použitím moderních technologií.
