Proč může být čínské otevření problémem pro Evropu?

Za prvé, úplné otevření čínské ekonomiky by vedlo k hospodářskému oživení, které by významně povzbudilo domácí agregátní poptávku. A jak naznačuje zkušenost z vyspělých ekonomik, tento post-lockdownový boom představuje nemalý problém pro stranu nabídky, jež má tendenci přizpůsobovat se relativně pomalu. V takovém případě by mohlo dojít k opětovnému nárůstu napětí v globálních dodavatelských řetězcích, což by byla nepříjemná zpráva zvláště pro evropský průmysl, který již tak musí čelit tlaku extrémně vysokých cen energií.

Právě dražší energie pak mohou být druhým vedlejším efektem svižného čínského oživení. Evropa se totiž ve snaze nahradit ruský plyn stala jedním z klíčových hráčů na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem, přičemž přilákat LNG tankery se jí dařilo částečně i díky poklesu čínské poptávky a méně intenzivnímu cenovému soupeření. Pokud by se ale měla Čína v plné síle vrátit na globální LNG trh, hrozí jeho opětovné utažení a s tím spojený tlak na růst ceny plynu v Evropě.

Shrnuto, podtrženo, plné otevření čínské ekonomiky po pandemii představuje pro Evropu riziko ve směru vyšších inflačních tlaků, ať již prostřednictvím opětovného zahlcení globálních dodavatelských řetězců nebo vyšších cen energií. Rozhodující bude, jak rychle Čína nakonec od politiky nulové tolerance odstoupí, přičemž platí, že čím překotněji, tím větší bude riziko vzniku dislokací v dodavatelských řetězcích a vyššího napětí na globálním LNG trhu. Z pohledu Evropy je tedy poněkud paradoxně žádoucí, aby čínské politbyro postupovalo v rozvolňování karanténních opatření spíše pozvolně…
Autor: Dominik Rusinko, analytik ČSOB