CZK/€ 24.360 -0,08%

CZK/$ 20.813 -0,08%

CZK/£ 28.116 -0,09%

CZK/CHF 26.519 +0,46%

08. 09. 2022

ECB přitvrdí měnovou politiku nehledě na hrozbu recese

 

Zatímco v červenci se ECB po osmi letech vymanila z pasti záporných úrokových sazeb, dnešní zasedání by mělo potvrdit odhodlání centrální banky dále normalizovat měnovou politiku. Vzhledem k jestřábím komentářům posledních týdnů se jeví nejpravděpodobněji (a v souladu s očekáváním trhu) relativně agresivní reakce v podobě zvýšení depozitní sazby o 75bps.

Loading



 

Centrální banka se totiž ve světle silných cenových tlaků dostala hluboko za křivku a evidentně se obává, že nedostatečná reakce může ohrozit její kredibilitu. To, že inflace bude v eurozóně v příštích měsících dále zrychlovat, by měla potvrdit i nová prognóza, která zřejmě bude počítat s inflačním vrcholem nad 10 % ve čtvrtém kvartále. Nedávné komentáře z ECB nicméně naznačují, že centrální banka bude ve svém rozhodování netypicky spíše vzad hledící, tj. bude akcentovat poslední inflační čísla spíše než vlastní inflační prognózu, která v posledních čtvrtletích růst spotřebitelských cen výrazně podstřelovala.

Nová prognóza přinese rovněž revizi hospodářského růstu v příštích čtvrtletích směrem dolů, avšak nikoli v rozsahu, který by měl ECB donutit přerušit nebo dokonce zvrátit cyklus utahování měnové politiky. Z vyjádření některých centrálních bankéřů v čele s prominentní Isabel Schnabel je navíc zjevné, že ani pád ekonomiky eurozóny do recese nemusí být důvodem k zastavení normalizace měnové politiky.

Jinými slovy, podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu. Přestože se dnes nedočkáme konkrétního forward guidance (vzhledem k meeting-by-meeting přístupu), předpokládáme, že ECB bude s utahováním měnové politiky pokračovat i v dalších měsících, přičemž vrcholu by mohla depozitní sazba dosáhnout na úrovni 2,0-2,5 % v první polovině 2023.

V neposlední řadě je možné, že již dnes odstartuje v rámci Rady guvernérů debata o kvantitativním utahování (QT). V první fázi bude na stole otázka, jak naložit s programy APP a PEPP, u kterých zatím dochází k reinvestování maturujících dluhopisů. Na rozdíl od Fedu, jenž od září prodává každý měsíc aktiva v hodnotě 95 mld. dolarů, si však ECB může jen těžko dovolit podobně agresivní redukci velikost bilance s ohledem na riziko destabilizace dluhopisových trhů, zejména států jižního křídla eurozóny.

Autor: Dominik Rusinko, analytik ČSOB

Loading


Související články

AI mění investiční mapu: Asie těží z nedostatku čipů a infrastruktury

Asijské trhy zůstávají citlivé na geopolitické události, včetně vývoje na Blízkém východě, cen ropy nebo narušení globální dopravy. V současnosti ale hraje výraznější roli jiný faktor: silná investorská poptávka po AI. Důvod je jednoduchý. AI už není jen o softwaru a amerických technologických firmách. Stále více jde o […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

30. 04. 2026

Paradox bezpečného přístavu: Proč cena zlata strádá?

Svět znovu zažívá specifická geopolitická rizika a zlato místo očekávaného impulzivního růstu hodnoty ztrácí dech. Aktuálně se pohybuje pod přibližně 4800 USD za unci a odepisuje zhruba 14 procent ze svých lednových maxim, což mnohé investory mate. Vysvětlení? Státy ho dnes neprodávají kvůli nedostatku důvěry, ale proto, […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

29. 04. 2026

Komentář: Jeden trh pro kapitál – odvážný evropský plán s hrozbou fiaska

Šest největších ekonomik Evropské unie — Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko — zaslalo Evropské komisi dopis, který by ještě před pár lety byl těžko představitelný. Berlín, který se dlouhodobě stavěl na odpor myšlence centralizovaného dohledu nad finančními trhy, tentokrát stojí v čele iniciativy. Cílem je […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

23. 04. 2026