Tedy hodně daleko od cíle ECB, která se snaží tiskem peněz dodávat likviditu a zlevňovat peníze ve prospěch těch zadlužených, nicméně bez valného úspěchu pokud jde o inflaci. Hlavním problémem totiž zůstává snižující se objem úvěrů, které si berou firmy i domácnosti u bank ve většině zemí eurozóny. Nové peníze tak zatím jen zvyšují likviditu ve finančním sektoru, drží výnosy aktiv blízko dna a de facto umožňují hladké – a tolik oblíbené – deficitní financování států napříč Evropou.
A jak se zdá inflaci nepřinesou ani další měsíce. Klesající ceny surovin, zpomalování čínského růstu a nakonec devalvace tamní měny spolu s trvajícím ruským embargem nebo i pomalým růstem mezd budou fungovat jako brzda jakémukoliv inflačnímu vzedmutí. Dvouprocentní inflační cíl zůstane prozatím v nedohlednu a tak jako útěcha zůstane jádrová inflace (bez zahrnutí energií), která se alespoň v EU drží blízko jedničky. Pro zajímavost stojí za to se podívat na extrémy, tedy, které ceny skutečně citelně rostou a které naopak rychle klesají. Příkladem prvního budiž cigarety, ilustrací druhého je topný olej. Ani jedno z toho nemá moc co do činění s tiskařskou aktivitou ECB.
Tak to vypadá, že zahraniční inflační vlny se hned tak nedočkáme. A té domácí nejspíše také ne. Dnešní údaje o výrobní inflaci proto budou zřejmě opět v „deflačním“ duchu. A to jak v případě průmyslu, tak i zemědělství. O co více budou oba dnešní výsledky začínat mínusem, o to méně prostoru dostane cílovaná „spotřebitelská“ inflace v dalších měsících. Nakonec především díky levnějším potravinám a pohonným hmotám se následně česká inflace ještě více vzdálí od cíle i od prognózy centrální banky.
Zdroj : Petr Dufek; Analytik ČSOB
