O tom, jak brzy to nakonec bude, rozhodnou nejen příchozí data, ale hlavně rétorika členů FOMC v následujících několika dnech a týdnech. Ta může dost silně naznačit, zdali k růstu sazeb dojde již v polovině září, jak již většinově spekuluje trh, či nikoliv. Samozřejmě, že bude zásadní, jakou rétoriku zvolí ten hlavní, kdo udává tón politice Fedu tedy jeho prezidentka Janet Yellenová. Vedle ní pak bude dobré sledovat ještě dvě jména: místopředsedu Rady guvernérů Stanley Fischera a šéfa newyorského Fedu Williama Dudleyho. Výroky těchto tří centrálních bankéřů mohou očekávání zářijového zvýšení sazeb zacementovat i několik týdnů předtím, než k tomuto kroku fakticky dojde.
Až do poloviny září se pak mohou dít na globálních trzích zajímavé procesy, které již částečně pozorujeme. Předně se ukazuje, že tak jako v minulosti, růst krátkodobých dolarových sazeb v souvislosti s očekáváním růstu sazeb Fedu nijak neubližuje dlouhodobým dluhopisům (jinak řečeno dlouhé výnosy a sazby klesají!). Komu nicméně růst krátkých dolarových úroků ubližuje, jsou však komodity, což částečně vysvětluje nízké dlouhodobé sazby, neboť klesají inflační očekávání. S komoditami se pak trápí celá plejáda měn z emerging markets, která byla na jejich vysokých cenách závislá. Ostatní riziková aktiva jako akcie či dluhopisy s vysokým výnosem (zejména pokud jde o vyspělé země) se pak vcelku drží, neboť růst krátkodobých a zároveň pokles dlouhodobých úroků není kombinace, která by byla pro tyto třídy aktiv smrtící.
Každopádně pokud se 17. září má stát opravdu datem, kdy Fed po devíti letech zvýší úrokové sazby, tak bychom se na počátku nového školního roku neměli nudit.
Zdroj : Jan Čermák; Analytik ČSOB
