První velká centrální banka zvyšuje sazby. Proč?

Bank of England ve čtvrtek 16. prosince překvapila investory zvýšením úrokových sazeb. Na rozdíl od předchozího zasedání vedení instituce se takový krok příliš neočekával. Je tak první centrální bankou velké ekonomiky, která ke zvýšení úrokových sazeb od počátku pandemie přistoupila. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se v zemi rozjíždí další vlna pandemie způsobená variantou omikron. Ani Velké Británii se nevyhýbá, podobně jako dalším evropským ekonomikám, poměrně vysoká inflace. Ve Spojeném království by mohla na jaře dosáhnout až šesti procent.

Devítičlenné vedení banky odhlasovalo v poměru osm ku jedné zvýšení z 0,1 procenta na 0,25 procenta. Zvýšení se přitom  očekávalo spíše před několika týdny, kdy ještě nová varianta zemi nesužovala, rozhodnutí tak překvapilo i mnohé ekonomy a analytiky. Aktuální stav může pro růst ekonomiky znamenat další potíže.

S inflací opatrně

Hlavním důvodem ke změně na poli monetární politiky je právě inflace. Ještě před jednáním vyšel průzkum výhledu do blízké budoucnosti, v němž vývoj inflace překonával očekávání. Ačkoli sice situace nevykazuje náznaky toho, že by se inflace stala nekontrolovatelnou, podle regulátorů je na místě určitá opatrnost. Guvernér Andrew Bailey uvedl, že omikron dopadá na ekonomické subjekty, ale také že inflace by se mohla stát dlouhodobým problémem. „Ve střednědobém horizontu se obáváme inflace. A nyní vidíme věci, které ji mohou ohrozit. Proto musíme jednat,“ řekl podle Reuters.

Centrální bance se k sešněrování monetární politiky objevují i další důvody. Britský pracovní trh se navíc podle statistik z předchozích krizí zotavuje velmi rychle, jak tvrdí britský týdeník The Economist. Rychle klesá nezaměstnanost a stejně tak mzdy rostou nad předpandemickou úroveň.

^REKLAMA

Inflace v Evropě

S vyšší inflací se v posledních měsících rozhodně nepotýká jen Británie. Již nějakou dobu probíhají diskuse o další monetární politice i uvnitř vedení Evropské centrální banky. Její šéfka Christine Lagardeová před několika týdny řekla evropským poslancům z ekonomického výboru, že na vyšší inflaci si budeme muset nějakou dobu zvyknout. Z Frankfurtu, kde instituce sídlí, však stále zní i varovná vyjádření.

„Rizika pro míru inflace jsou vychýlena směrem nahoru, a to jak v Německu, tak v eurozoně jako celku,“ uvedl končící šéf německé centrální banky Jens Weidmann. „Tvůrci měnové politiky by tato rizika neměli ignorovat. Musíme být ostražití,“ dodal dlouhodobý kritik počínání ECB.

„Bilance rizik je nakloněna směrem k vyšší inflaci, a to v důsledku omicronu, nejistoty, trvalých poruch na straně nabídky, vyšších cen energií, nákazy do výrobních cen. A to znamená, že rizika růstu HDP jsou směrem dolů,“ podpořil ho Gediminas Simkus z Litvy.