04. 08. 2021
Proč se (ne)bát Delta varianty?
Zatímco výsledky HDP za druhé čtvrtletí potvrdily svižné tempo oživení v hlavních ekonomikách, vývoj ve zbytku tohoto roku zůstává zatížen nemalou mírou nejistoty. Ta souvisí především s rychlým šířením Delta varianty koronaviru, jež je výrazně nakažlivější než předchozí mutace alfa. Z globálního pohledu se již Delta stala dominantní variantou, přičemž právě její agresivní šíření v Asii, Americe i Evropě má za následek opětovný růst nových případů, který odstartovaly třetí globální vlnu pandemie.
Pozitivní zprávou je, že napříč rozvinutým světem se šíření delta varianty pojí s dramaticky nižší mírou hospitalizací a počtem úmrtí než při předchozích dvou vlnách. Důvodem je rostoucí proočkovanost (EU a USA mají již plně proočkováno více než 50 % populace), která chrání zejména rizikové skupiny před těžkým průběhem onemocnění. To je oproti situaci z počátku tohoto roku zásadní „game changer“: vlády jsou totiž nyní schopny udržet zdravotní systém nad vodou, aniž by musely přistoupit k nákladným lockdownům. S rostoucí proočkovaností lze navíc předpokládat, že tlak na znovuzavedení tvrdých karanténních opatření bude v čase dále klesat.
Z makroekonomického pohledu bude důležité, jak na rostoucí počty nových případů zareagují nejen vlády, ale také spotřebitelé. Ti totiž mohou i v podmínkách relativně rozvolněného režimu dobrovolně omezovat mobilitu z obav o šíření nakažlivější mutace. Do jaké míry může toto opatrné chování spotřebitelů zasáhnout ekonomiku skrze nižší spotřebu, zůstává otevřenou otázkou. Data z Británie nicméně naznačují, že negativní efekt šíření delta varianty na spotřebitelskou poptávku prozatím není dramatický, podobně jako efekt dočasného výpadku pracovní síly z důvodu nucené izolace.
Shrnuto, podtrženo, negativní ekonomické dopady delta varianty se zdají být relativně omezené, což by měl ještě umocnit pokračující progres v očkování směrem k dosažení kolektivní imunity. Závažnějším rizikem se tak v tuto chvíli jeví vznik nové mutace, která by byla (více) rezistentní vůči existujícím vakcínám. Jelikož vyšší cirkulace viru v populaci zvyšuje pravděpodobnost vzniku nové mutace, dává smysl udržet v platnosti určitá karanténní opatření, která budou bránit explozivnímu růstu nových případů. Opakování tvrdých lockdownů – a tedy i významných negativních dopadů do ekonomiky – se však s postupující vakcinací stává výrazně méně pravděpodobným scénářem.
Dominik Rusinko
Analytik KBC/ČSOB
