Je ropa stále zajímavou investicí?

„Ropa si nyní prochází většími cenovými propady. Podílí se na tom nejen výsledek zasedání skupiny OPEC, který však byl v určité míře očekáván, ale především šíření covidové varianty Delta. Poklesy můžeme vidět na ropných termínovaných kontraktech,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Zasedání organizace OPEC

Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC se v neděli v rozšířeném formátu dohodla na postupném navyšování těžby ropy, a to od srpna. Cílem je mimo jiné lehce zbrzdit ceny této komodity, která letos rychle zdražuje, jak se globální ekonomika vzpamatovává z pandemie koronaviru. V loňském roce uprostřed pandemického poklesu poptávky a kolapsu cen organizace snížila produkci o rekordních 10 milionů barelů denně. Později však postupně obnovila část nabídky, aby ji ponechala sníženou o přibližně 5,8 milionů barelů denně. Nyní se plánuje, že od srpna do prosince 2021 skupina zvýší dodávky o další 2 miliony. V červnu se celosvětová nabídka ropy držela na úrovni 95,6 milionu barelů denně.

„Rozhodnutí organizace OPEC se opírá o predikce budoucího vývoje, kdy by se celosvětová poptávka po ropě měla vrátit v příštím roce na úrovně z období před začátkem pandemie Covidu-19, zejména díky růstu ve Spojených státech, Číně a Indii. Zvýšit by se měla o 3,4 % na 99,86 milionu barelů denně. Ve druhé polovině příštího roku by pak měla přesáhnout 100 milionů barelů denně. Uvidíme však, jak se daná poptávka bude vyvíjet v následujících měsících,“ upozorňuje Richard Bechník.

Skupina OPEC+, která zahrnuje členské země OPEC a spojence v čele s Ruskem, nakonec našla shodu i nad sporným bodem alokací kvót jednotlivých exportérů, tedy kolik bude moci která země vyvážet. Ve výsledku tak organizace rozhodla, že od května 2022 se vybraným zemím navýší kvóty. Například Spojené arabské emiráty vybojovaly zvýšení základní ropné produkce na 3,5 milionu barelů denně z dnešních 3,168 milionu. V případě Saúdské Arábie a Ruska se jedná o růst na 11,5 milionu barelů denně ze současných 11 milionů. Polepší si i Irák a Kuvajt, a to o 150 000 barelů denně. Více vyvážet ale mohou i menší hráči, jejichž ekonomiky nutně potřebují vzpruhu, jako Nigérie či Alžírsko.

^REKLAMA

Jakým neznámým bude ropa čelit?

Skupina OPEC+ bere v úvahu i další proměnné, kdy je připravena upravit svou politiku, pokud se na trh vrátí íránská ropa. Jestliže země dosáhne dohody se světovými mocnostmi ohledně jejího jaderného programu. Odhaduje se, že je Írán schopen dodat přibližně 1,5 milionu barelů ropy denně. To záleží i na přístupu a ochotě nového prezidenta USA.

Jaké hodnoty lze očekávat?

Při predikování budoucích cen ropy je zajímavé podívat se na tzv. fiscal breakeven price. Tento ukazatel nám stanovuje zlomovou cenu, při které se státní rozpočet dostává do rovnováhy. Pro jednotlivé ropné exportéry, tak představuje stěžejní úroveň, pod kterou mohou jejich státní rozpočty značně krvácet. Očekávané oživení světové ekonomiky a poptávka po ropě přitom snižují daný fiscal breakeven price, a to jak pro letošní rok, tak i pro příští. Nejdůležitější producent ropy na Středním východě a vůdčí země skupiny OPEC, Saúdská Arábie, kalkuluje s daným ukazatelem ve výši 75 $ za barel pro rok 2021. V roce 2022 by tato zlomová cena měla poklesnout na 65,70 USD za barel.

Americká investiční banka Goldman Sachs uvedla, že dohoda OPEC+ ohledně zvýšení dodávek ropy je v souladu s jejím výhledem vývoje cen ropy, přičemž očekává mírný vzestup. Letní prognóza banky pro evropskou ropu Brent říká, že cena dosáhne 80 $ za barel. Výsledná dohoda OPEC+ tak představuje navýšení ceny Brent v rámci letní prognózy o 2 USD na 80 USD. Současně zvyšuje cílovou částku pro příští rok o 5 USD na 75 USD.

„V horizontu jednoho či dvou let můžeme být svědky růstu cen, nicméně výrazně pomalejšího. V kratším časovém úseku může ropa vlivem šíření covidové varianty Delta utrpět lehké ztráty. V dlouhodobém období může postupně dominovat plnění ekologických plánů vyspělých ekonomik, které půjde proti cenám ropy. Pokud bude vše schváleno podle původní podoby, tak si v Evropské unii po roce 2035 nekoupíte automobil se spalovacím motorem,“ říká Richard Bechník.