24. 02. 2021
Poptávka po zlatě ve světě loni kvůli covidu klesla. Investice ale vzrostly
Poptávka po zlatě loni ve světě klesla o 14 procent na 3759,6 tuny. Je to poprvé od roku 2009, kdy se snížila pod 4000 tun. Důvodem jsou opatření týkající se strachu z Covid-19. Ve 4. čtvrtletí zájem o žlutý kov meziročně poklesl o 28 procent na 783,4 tuny, což z něj činí nejslabší čtvrtletí od doby světové finanční krize ve 2. čtvrtletí 2008. Vyplývá to z údajů Světové rady pro zlato.
Celková nabídka zlata se loni proti předchozímu roku snížila o čtyři procenta na 4633 tun. Je to zároveň největší meziroční pokles od roku 2013.
Pokles lze do značné míry vysvětlit narušením těžby v souvislosti s koronavirem, což částečně kompenzovalo zvýšení recyklace o jedno procento na 1297,4 tuny.
„Dvě třetiny poklesu poptávky způsobily menší nákupy centrálních bank, které klesly o 59 procent na 273 tun. Centrální banky se místo zlata v rámci programů kvantitativních uvolňování vrhly na dluhopisy. I přesto, že méně nakupovaly, cena zlata dokázala loni vyrůst o 25 procent, díky nákupům menších a institucionálních investorů. Po dosažení srpnového rekordu přes 2000 USD klesla cena žlutého kovu na konci listopadu na 1762 USD a poté se na konci roku stabilizovala na 1 880 USD za troyskou unci,” říká analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba.
Poptávka po zlatých špercích ve 4. čtvrtletí meziročně poklesla o 13 procent na 515,9 tuny a za celý rok se snížila o 34 procent na 1411,6 tuny.
REKLAMA
Naopak zvýšená nejistota a politická reakce na pandemii podpořila roční investiční poptávku, která se meziročně zvýšila o 40 procent nové maximum 1773,2 tuny. Poptávka po zlatých prutech a mincích stoupla o 3 procenta na 896,1 tuny.
