Hrozba sankcí a rostoucí inflace zastavily ruskou centrální banku

Za vyšší než očekávanou inflací vidíme řadu faktorů. Tím prvním je poměrně dobrá ekonomická situace. V loňském roce poklesl ruský HDP o 3.1 %, za který vděčí Rusko v prvé řadě relativně malému podílu středních a malých podniků a sektoru služeb na ekonomice. Zároveň Rusko v průběhu druhé vlny nepřistoupilo k zpřísnění restrikcí v míře obvyklé ve vyspělých zemích. To mu umožnilo vyhnout se poklesu ekonomické aktivity v podzimních měsících.
Aktuální ústup pandemie nahrává relativně brzkému oživení ekonomiky, které by dle prognózy centrální banky mělo vyústit v růst o 3.5 %. Rusko za svůj přístup k pandemii zaplatilo vysokou cenu. Počet oficiálně vykazovaných úmrtí na covid-19 byl nedávno navýšen trojnásobně na 164 tisíc a i to se zdá být výrazně podhodnocené, neboť celkový počet úmrtí meziročně vzrostl o 324 tisíc. Kromě uvolnění restrikcí by ekonomiku měly podpořit i ceny ropy, které vzrostly na roční maxima, a postupné uvolňování limitů těžby ze strany OPEC+. To znamená více peněz pro ruský těžební sektor a státní rozpočet. Vláda část dodatečných příjmů patrně využije na balíček sociálních opatření v objemu cca. 0.5 % HDP. To oslabí restriktivní efekt plánované fiskální konsolidace, ale i tak by letos měl deficit federálního rozpočtu poklesnout z 3.8 % na 2 % HDP, nevídaná čísla v mezinárodním kontextu. Motivace vlády je primárně politická. Popularita Putina a vládní strany Jednotné Rusko upadá a na podzim se budou konat důležité volby do Dumy.
Druhým faktorem jsou nákladové faktory, jako je dopad restrikcí na dostupnost pracovních sil, dodatečné náklady spojené s pandemií a růst cen potravin. V neposlední řadě je nutné zmínit kurs rublu, který v posledních měsících stagnuje navzdory prudkému růstu cen ropy. Částečně je to výsledkem snahy vlády snížit citlivost rozpočtu na fluktuace cen ropy a kursu rublu. V lednu tak byly po téměř roční pauze znovu zahájeny nákupy tvrdé měny z vyšších než očekávaných „ropných“ příjmů rozpočtu.
Druhým faktorem je bezpochyby nepříznivá geopolitická situace. Nástupem Joe Bidena do úřadu amerického prezident ztratila Rusko „spojence“ v osobě Donalda Trumpa, který v průběhu svého mandátu tlumil tlak na přísnější postup vůči Rusku ze strany Kongresu i vlastní administrativy. Nyní lze očekávat jednotný postup amerických autorit a zpřísnění sankcí je jen otázkou času. Jako první je na řadě americká reakce na otravu a uvěznění Navalného. V americkém Senátu již byl předložen návrh cílených sankcí na představitele Ruska zapletené do Navalného případu. To přineslo trochu paradoxně úlevu pro investory, neboť návrh neobsahuje sektorové sankce vůči ruským státním bankám, vládě či energetickému sektoru. Nadále však přetrvává riziko dodatečných sankcí v souvislosti s vyšetřováním ruské stopy v masivním útoku hackerů na americké vládní instituce a infrastrukturu internetu, který byl odhalen v závěru loňského roku. Riziko sankcí nadále zůstane „koulí u nohy“, která bude brzdit výkonnost ruských akcií, dluhopisů a měny navzdory tomu, že Rusko se na přísnější sankce připravilo a je schopné se s nimi dobře vyrovnat.
Aktuální situace v Rusku má pro investory několik závěrů. Fundament ruské ekonomiky, vlády a klíčových firem zůstává vynikající a převyšuje ve většině aspektů většinu srovnatelných zemích. Ruské akcie, dluhopisy a měna díky tomu nabízí atraktivní ocenění. Nicméně k úplnému „uzavření“ odstupu od férového ocenění implikovaného fundamenty v brzké době patrně nedojde, neboť riziko přísnějších západních sankcí hned tak nezmizí. To snižuje zájem o investice do Ruska zejména ze strany institucionálních a amerických investorů, kteří by mohli čelit zásadním technickým problémům v případě uvalení sankcí na ruský státní dluh, banky či v případě omezení přístupu Ruska k mezinárodnímu finančnímu systému. Nicméně pro drobné české a neregulované investory považujeme tato rizika za akceptovatelná a dobře reflektovaná zvýšenou „geopolitickou“ prémií.
Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE