Turecko pokračuje v úspěšném boji o důvěru investorů

Centrální banka pokračuje v trendu zahájeném na začátku listopadu loňského roku, kdy došlo k prudkému obratu v hospodářské politice Turecka vynuceném prudkým oslabováním turecké měny. To spolu s odlivem investorů a poklesem devizových rezerv donutilo prezidenta Erdogana k dramatickým změnám, kdy odvolal guvernéra centrální banka a hlavního ekonomického ministra Albayraka, který je shodou okolností jeho zetěm. Od té doby centrální banka zvýšila úrokové sazby o 6.75 procentního bodu na aktuálních 17 % a zjednodušila způsob řízení měnové politiky. Do té doby řídila „cenu peněz“ v ekonomice skrze kombinaci několika úrokových sazeb, dostupnosti likvidity a řady regulatorních nástrojů. Nyní její snahou je navrátit režim měnové politiky ke standardnímu cílování inflace, i když dosažení 7% cíle bude postupné a bude trvat několik let. Kromě toho ustoupila od strategie skrytých devizových intervencí skrze státem ovládané banky a  akumulace devizových rezerv se stala prioritou pro letošní rok. Turecko dále zrušilo řadu regulatorních opatření schválených v době jarní krize, která znepříjemňovala život zahraničním investorům a motivovala domácí k banky k agresivnímu půjčování peněz.
Rok 2021 by měl být rokem obratu pro Turecko, jehož ekonomika by měla projít měkkým přistáním. Těžiště růstu by se z přehřáté domácí poptávky mělo přesunout k exportům a turismu a napomoci ke snížení vysokého deficitu běžného účtu platební bilance, který za loňský rok dosáhne zhruba 5.5 % HDP. Ekonomika by přitvrzením měnové politiky tolik trpět neměla. Za prvé vysoká míra dolarizace ekonomiky a vysoká schopnost tureckých bank, firem i domácností fungovat v prostřední prudkých výkyvů kursu zvýšily odolnost Turecka vůči finančním turbulencím. Za druhé by uvolnění restrikcí a návrat zahraničních turistů měly dodat výrazný prorůstový impuls turecké ekonomice. Za celý letošní rok by růst mohl přesáhnout 5 %, ačkoliv Turecko bude vycházet z vyšší srovnávací základny oproti jiným zemím díky očekávanému růstu o cca. 1 % v roce 2020. Zároveň by stabilizace liry spolu s chlazením domácí poptávky a přísnou měnovou politikou měly napomoci ke snížení inflace směrem k 10 % na konci letošního roku.
Změnu v chování Turecka ocenili i investoři. Od počátku obratu v politice na začátku listopadu turecká lira posílila o 13 %, turecké akcie (MSCI Turecko) vzrostly o 35 % a hodnota dolarového státního dluhopisu Turecka s desetiletou splatností o 12 %. Domníváme se, že Turecko zůstává atraktivní i nadále. Jednak očekáváme výše zmíněné zlepšení ekonomické situace a v jeho prospěch hraje i jeho relativní atraktivita ve světě ultranízkých úrokových sazeb a drahých finančních aktiv. Turecká lira, akcie i dluhopisy jsou nadále levné ve srovnání s ostatními rozvíjejícími se trhy, o trzích vyspělých ani nemluvě. Nicméně investoři musí akceptovat vyšší volatilitu spojenou s investicemi v Turecku a zvýšenou citlivost vůči turbulencím na globálních finančních trzích.
Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE