Jáč: Růst nezaměstnanosti v české ekonomice zůstává mírný

Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla z 3,7 % na 3,8 %, což je ovšem i nadále velmi mírný nárůst, jenž sám o sobě neodpovídá hloubce propadu aktivity v tuzemské ekonomice.

Meziroční růst míry nezaměstnanosti v červenci činil 1,1 procentního bodu, což je stejné tempo nárůstu jako v červnu a z pohledu meziročního srovnání tak nárůst nezaměstnanosti v červenci neeskaloval.

Na tuzemském trhu práce se momentálně střetávají dva důležité faktory: na jedné straně se ekonomika a obecně fungování celé společnosti zvedají z úderu, jenž představoval nástup koronaviru a s ním spojených restrikcí ve výrobě, obchodu a službách, na druhou stranu je ale červenec sám o sobě měsícem, kdy se míra nezaměstnanosti obvykle zvyšuje z důvodu konce školního roku.

Údaje o vývoje nezaměstnanosti za letošní červenec lze v tomto kontextu považovat za příznivou zprávu.

^REKLAMA

Zároveň je ale patrné, že se rychle snižuje převis počtu volných pracovních míst nad počtem žadatelů o zaměstnání a lze předpokládat, že tento trend bude trvat i v dalších čtvrtletích.

Do dalších měsíců lze čekat další růst nezaměstnanosti s tím, jak do trhu práce bude prosakovat pokles ekonomické aktivity související s koronavirem.

Při pohledu jak na červencové údaje, tak na data za předchozí měsíce ale lze konstatovat, že vládní opatření cílená na stabilizaci situace na trhu práce zatím skutečně pomáhají růstu počtu nezaměstnaných tlumit.

^REKLAMA

Pohled do historie nicméně říká, že prudké poklesy HDP nelze přejít bez nepříznivých dopadů na trh práce a do dalších měsíců a čtvrtletí je třeba s růstem nezaměstnanosti počítat, jakkoliv jsou snahy vlád a dalších autorit ve smyslu tlumení dopadů hospodářské recese bezprecedentní.

Pokles ekonomické aktivity se na trhu práce v plné míře projeví v horizontu několika dalších měsíců až čtvrtletí: situace na trhu práce reaguje na výkyvy v hospodářské aktivitě se zpožděním až několika čtvrtletí, tak to aspoň říká pohled do historie.

Růst nezaměstnanosti lze čekat obecně jak pro zbytek letošního roku, tak – velmi pravděpodobně – i pro rok 2021.

Za celý rok 2019 činila průměrná míra nezaměstnanosti 2,8 %, letos by se průměrná míra nezaměstnanosti měla vyšplhat do oblasti blízko úrovně 4 %.

Ke konci letošního roku se míra nezaměstnanosti může vyšplhat na 5 % s dalším růstem v roce 2021, přičemž stabilizaci bych čekal až pro rok 2022.

Jakkoliv je růst míry nezaměstnanosti nepříjemným scénářem, tak se stále nebavíme o nějaké dramatické vizi.

Bráno z pohledu nedávné historie, míra nezaměstnanosti nad úrovní 5 % byla v české ekonomice zcela běžná v roce 2016 a ještě i počátkem roku 2017, takže na těchto úrovních bychom stále nehovořili o neznámé situaci či zkušenosti.

Vzhledem k bezprecedentnímu poklesu ekonomické aktivity, jímž trpí v důsledku koronaviru prakticky celý svět, je ale samozřejmě namístě snaha dopady na trh práce utlumit, respektive je pokud možno rozložit v čase.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE