Jáč: Eurozóna hlásí prudký propad. Na předkrizovou úroveň se vrátí nejdříve v roce 2022

V obou případech jde o rekordní míru poklesu HDP, nejde ale o překvapení, neboť dramatický propad ekonomické aktivity byl v případě druhého čtvrtletí zřejmý a souvisel s omezeními v rámci boje s koronavirem.

Třetí čtvrtletí s veškerou pravděpodobností přinese oživení ekonomiky eurozóny ve smyslu mezičtvrtletního růstu HDP, nicméně zprávy na poli koronaviru připomínají, že pandemie i nadále představuje riziko pro hospodářský výhled v Evropě a i v dalších regionech světové ekonomiky.

HDP eurozóny bude meziročně klesat i v dalších čtvrtletích, počínaje letošním třetím kvartálem se ale tempo tohoto poklesu bude zmírňovat.

Mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny o 12,1 % odpovídá očekáváním trhu a jde o historicky nejprudší mezičtvrtletní propad.

^REKLAMA

V meziročním vyjádření byl ve druhém čtvrtletí též dosažen rekord, neboť pokles HDP o 15 % je bezmála trojnásobný v porovnání s prvním čtvrtletím 2009, kdy svět zápasil s velkou finanční krizí.

Údaje o výkonu HDP v letošním druhém čtvrtletí představují tzv. předběžný bleskový odhad a mohou tedy být dále zpřesňovány.

Zatím také pro eurozónu jako celek nejsou k dispozici detaily, co se týče struktury HDP za letošní druhé čtvrtletí jak ve smyslu výdajů, tak ve smyslu výkonu jednotlivých odvětví průmyslu, služeb a dalších sektorů v ekonomice.

Podobně jako v případě české ekonomiky pro eurozónu ale též platí, že koronavirus zasáhl exporty, investiční výdaje firem a spotřebu domácností a že nad pomyslnou hladinou se tak zřejmě držela pouze spotřeba vlády.

^REKLAMA

Na straně tvorby HDP pak byla otřesena aktivita jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách, nicméně první průzkumy pro červenec naznačují, že se tyto sektory postupně vracejí k růstu s tím, jak odeznívají dopady restrikcí spojených s koronavirem.

V každém případě ale druhé čtvrtletí přineslo v eurozóně výrazný propad ekonomické aktivity, v mezičtvrtletním vyjádření ve většině případů o více než 10 %.

Toto konstatování platí pro velké ekonomiky typu Německa, Francie či Italie a stejně tak pro menší otevřené ekonomiky, jakými jsou Belgie či Rakousko.

V tomto kontextu je mezičtvrtletní pokles HDP České republiky o 8,4 % pozitivním překvapením jak ve smyslu tržních očekávání, tak v porovnání s naprostou většinou západoevropských ekonomik.

Pro letošek tedy čekáme pokles HDP eurozóny o 10 %: pro srovnání, v roce 2019 vzrostla ekonomika eurozóny o 1,2 %.

Pro rok 2021 pak pracujeme s předpokladem růstu HDP eurozóny v oblasti 5,5 %: hospodářský pokles související s koronavirem tak nebude plně vykompenzován ani v roce 2021 a výkon ekonomiky eurozóny se vrátí na předkrizovou úroveň nejdříve v průběhu roku 2022.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE