Proč je Česko ve střední Evropě nejzranitelnější?

OECD nevěští Česku vůbec nic pěkného. Podle posledního červnového výhledu této organizace bude Česko patřit do pětice nejpostiženějších ekonomik na světě – dopad do HDP v roce 2020 bude podle OECD viditelně vyšší než u dalších zemí v regionu, zejména Polska a Maďarska. Proč by tomu tak mělo být?

Už HDP za první kvartál jako by dávalo OECD za pravdu. Zatímco v Česku pokleslo mezikvartálně o 3,3 %, v Polsku a v Maďarsku o poznání méně (shodně o 0,4 %). To však ještě nic neznamená. Je třeba vzít v potaz, že Česko zaváděla přísná opatření jako uzavírky obchodů, restaurací a hranic daleko rychleji a většina z nich platila již v březnu – v průběhu prvního kvartálu. Index “přísnosti opatření” (podle univerzity v Oxfordu) byl na konci března v Česku v rámci regionu nejvýše. A to se nejvíce podepsalo zejména na investicích, které v Česku propadly skoro o 10 %, zatímco v Polsku a v Maďarsku o necelé procento. To se však ve druhém kvartále pravděpodobně změní, neboť rychle přijímaná karanténní opatření v průběhu března dovolila Česku během druhého kvartálu od tvrdých opatření rychleji ustoupit. I proto je pravděpodobné, že se středoevropský peloton do poloviny roku trochu srovná.

Proč by tedy na tom celkově Česko mělo být hůře? Při porovnání s Polskem je to zejména o tom, jak se vypořádá s druhou fází krize. Zatímco karanténní opatření v první fázi nejvíce ohrožují odvětví služeb, po jejich uvolnění se musí ekonomiky vypořádat se slabou poptávkou – a to si zase vybere největší daň v průmyslu a ve stavebnictví. Více otevřené a průmyslové ekonomiky jako Česko mohou mít proto ve fázi oživení větší potíže než uzavřenější (méně průmyslové). V Česku a na Slovensku má navíc větší váhu v HDP automobilový průmysl, který nehledě na korona-krizi prochází složitou strukturální změnou. I proto varování OECD vyslaná směrem k Česku dávají smysl…

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance