Neděle 12. července. Svátek má Bořek.

Proč je Česko ve střední Evropě nejzranitelnější?

OECD nevěští Česku vůbec nic pěkného. Podle posledního červnového výhledu této organizace bude Česko patřit do pětice nejpostiženějších ekonomik na světě – dopad do HDP v roce 2020 bude podle OECD viditelně vyšší než u dalších zemí v regionu, zejména Polska a Maďarska. Proč by tomu tak mělo být?

Už HDP za první kvartál jako by dávalo OECD za pravdu. Zatímco v Česku pokleslo mezikvartálně o 3,3 %, v Polsku a v Maďarsku o poznání méně (shodně o 0,4 %). To však ještě nic neznamená. Je třeba vzít v potaz, že Česko zaváděla přísná opatření jako uzavírky obchodů, restaurací a hranic daleko rychleji a většina z nich platila již v březnu – v průběhu prvního kvartálu. Index “přísnosti opatření” (podle univerzity v Oxfordu) byl na konci března v Česku v rámci regionu nejvýše. A to se nejvíce podepsalo zejména na investicích, které v Česku propadly skoro o 10 %, zatímco v Polsku a v Maďarsku o necelé procento. To se však ve druhém kvartále pravděpodobně změní, neboť rychle přijímaná karanténní opatření v průběhu března dovolila Česku během druhého kvartálu od tvrdých opatření rychleji ustoupit. I proto je pravděpodobné, že se středoevropský peloton do poloviny roku trochu srovná.


Proč by tedy na tom celkově Česko mělo být hůře? Při porovnání s Polskem je to zejména o tom, jak se vypořádá s druhou fází krize. Zatímco karanténní opatření v první fázi nejvíce ohrožují odvětví služeb, po jejich uvolnění se musí ekonomiky vypořádat se slabou poptávkou – a to si zase vybere největší daň v průmyslu a ve stavebnictví. Více otevřené a průmyslové ekonomiky jako Česko mohou mít proto ve fázi oživení větší potíže než uzavřenější (méně průmyslové). V Česku a na Slovensku má navíc větší váhu v HDP automobilový průmysl, který nehledě na korona-krizi prochází složitou strukturální změnou. I proto varování OECD vyslaná směrem k Česku dávají smysl…

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.