Kurzový závazek jako nejpravděpodobnější nástroj dalšího uvolnění měnových podmínek

Ze záznamu z posledního jednání ČNB, kdy byly opět sníženy úrokové sazby, vyplývá, že bankovní rada vidí bezprecedentní rizika spojená s délkou současné pandemie a možným oživením tuzemské ekonomiky. Panovala shoda, že může docházet k významným strukturálním změnám ekonomického prostředí i celé společnosti. Bankovní rada se také shodovala na tom, že kurz koruny výrazně oslabil kvůli zhoršenému sentimentu. Zároveň ale někteří členové pozorují zklidnění finančních trhů, které ale může být křehké. Oldřich Dědek také připomněl, že ČNB disponuje vysokými devizovými rezervami, které může centrální banka použít pro eliminaci neopodstatněných výkyvů koruny. V rámci bankovní rady panovala také shoda na dalším vývoji inflace, která by vlivem současné krize měla zpomalovat. Ve směru nižší inflace Tomáš Holub zmínil rovněž riziko silnějšího kurzu koruny, který by v případě lepšího epidemiologického vývoje mohl zpevnit, na rozdíl od očekávání základního scénáře prognózy. Rizikem pro prognózu ČNB jsou i ceny potravin, které v poslední době rychle rostou.

Většina bankovní rady se shodovala, že je nutné snížit sazby nad rámec současné prognózy centrální banky a to i s ohledem na rizika pesimističtějších scénářů. Podle viceguvernéra Marka Mory může razantnější snížení sazeb oddálit zavedení nekonvenčních nástrojů. Agresivnější uvolnění měnových podmínek by také mělo pomoci jejich dřívějšímu návratu k normálu. Tomáš Holub ale také zdůrazňoval, že alternativní scénáře jsou spojeny s výrazným uvolněním kurzové a úrokové složky měnových podmínek s cílem zabránit deflaci. S guvernérem Rusnokem se tak shodovali na tom, že by ČNB měla v takovém případě použít nástroje, které jsou rychlé a v praxi realizovatelné. To by naznačovalo příklon k použití kurzového závazku v případě potřeby dalšího uvolnění měnových podmínek. Pro snížení o 50 bazických bodů hlasoval Tomáš Nidetzký a Aleš Michl. Zbytek bankovní rady hlasoval pro snížení 75 bazických bodů.

Očekáváme, že ČNB dospěje v nejbližší době ještě k poslednímu snížení úrokových sazeb na nulovou hranici, což ještě umocní současnou diskuzi v rámci bankovní rady o možném použití nekonvenčních nástrojů. Jejich zavedení ale předpokládáme pouze v případě, že se tuzemská ekonomika nedočká oživení v druhé polovině roku a globální ekonomiku zasáhne druhá vlna pandemie, která by vyžadovala další uvolnění měnových podmínek. Podle našeho názoru se jako první možnost nabízí opětovné zavedení kurzového závazku a umělé oslabení koruny, které by podpořilo domácí ekonomiku a inflaci skrze vyšší dovozní ceny. Na druhou stranu vidíme limitovanou účinnost negativních sazeb a kvantitativního uvolňován, resp. nákupů státních dluhopisů v lokálních podmínkách.

František Táborský, Komerční banka

^REKLAMA