Další propad inflace vrací do hry intervence proti koruně. Pomohou však něčemu?

Další měsíce přitom nejspíše přinesou opět pokles inflace, neboť slabá domácí poptávka drží růst cen na uzdě a inflační tlaky nejsou kromě některých výrob téměř vidět. Navíc na začátku příštího roku by měl přijít další dezinflační šok, když s největší pravděpodobností dojde k poklesu cen silové elektřiny.

Zářijové inflační číslo nejspíše znovu podpoří diskuse o možném oslabení koruny ze strany centrální banky. Ta by skrze slabší českou měnu chtěla dovézt do české ekonomiky vyšší inflaci. Otázkou je, zdali něco takového ocení spotřebitelé. ČNB těžko někdo bude vyčítat, že nedokáže vytlačit roční inflaci na(d) 2 %, když ta je nízká díky nižším cenám komodit a také díky konkurenčnímu boji v telekomunikacích, který v posledním půlroce výrazně zlevnil ceny volání.

Vyvolat poptávkovou inflaci v malé otevřené ekonomice jako je ta česká, bude pro ČNB vždy velkou výzvou. Česká centrální banka nemá páky na to, kterak podpořit mizivý růst mezd, který především ochabuje domácí soukromou spotřebu. Normativní otázkou pro české ekonomy tedy je, zdali v takové situaci zvýšení inflace skrze ČNB, cílené oslabení koruny a následný dovoz inflace zvýší celkový užitek pro českou společnost. Jen aby totiž náhodou zdražení dováženého zboží nevedlo doma k větší frustraci, než dočasná (a nečekaná) deflace vyvolaná navíc pozitivním nabídkovým šokem.

Jan Čermák, analytik ČSOB