V konjukturálních průzkumech spotřebitelé často uvádějí, že se obávají růstu cen. V posledních měsících se ale ukazuje, že růst cen je spotřebitelům menší hrozbou než tomu bylo v loňském roce. Pozitivní je, že to neplatí pouze pro spotřebitele s průměrným příjmem. Snadněji by se mohlo dýchat i sociálně slabším skupinám. Důvodem je zpomalení meziročního růstu cen především potravin a relativně pozitivně se pro spotřebitele vyvíjely i ceny bydlení. V prvních třech měsících letošního roku lidé nakupovali potraviny v průměru o 4,8 % dráže než ve stejném období minulého roku. Za poslední dvě čtvrtletí roku 2012 ale stály potraviny víc o 7,2 % (třetí čtvrtletí) respektive o 6,1 % (čtvrté čtvrtletí). Podobné zpomalení je pozorovatelné i u bydlení.
U nejchudších 10 % domácností představují tyto výdaje téměř 50 % všech útrat. Naproti tomu pro nejbohatší spotřebitele se jedná pouze o 35 % zátěž. Bohužel tlak na domácí rozpočet zhruba 280 tisíc nejchudších spotřebitelů, kteří pracují ve mzdové sféře, stále existuje. Těmto zaměstnaným vzrostla od roku 2005 mzda pouze o 8 %, ceny ale vzrostly o 21 % (v klíčových složkách spotřebitelského koše ještě výrazněji). Jakákoliv pomoc v podobě nižšího růstu cen je proto vítána. Pro zajímavost, medián mezd vzrostl v soukromém sektoru od roku 2005 do roku 2012 o téměř 20 % a v podstatě tak dorovnal inflaci.
Rozdílně však vypadá meziměsíční srovnání spotřebitelských cen. Proti únoru jsme museli nakupovat dráže především potraviny a na pultech obchodů měly visačku s vyšší cenou hlavně zelenina, brambory, chléb mléko a jogurty.
V březnu bylo na úřadech práce evidováno téměř o 6000 osob méně než v únoru (-1 %) a podíl nezaměstnaných osob tak klesl o 0,1 procentního bodu na 8,0 %.
Březen je tradičně prvním měsícem, kdy se pomalu začínají rozbíhat sezónní práce. Ve srovnání s minulým rokem byl ale pokles nezaměstnanosti poměrně slabý. Vloni se totiž fronta na úřadu práce zmenšila o 3 %. Vysvětlením by mohlo být počasí. Zatímco v březnu 2012 byla průměrná teplota v ČR 5,1 stupně Celsia, tak letos jsme se nedostali nad bod mrazu (-0,3 stupně). Na druhou stranu pozitivně působí statistika pracovních míst. Zatímco vloni počet volných pracovních míst vzrostl meziměsíčně o 9 %, letos to bylo o 12 % na bezmála 39 000 (vloni jen o zhruba tisícovku více). Buď se tedy firmám nedostává těch pracovníků, které potřebují, anebo se část březnové sezónnosti přesune do dubnových čísel.
REKLAMA
Ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku zůstala v recesi a podle aktuálně dostupných dat to vypadá, že se právě nacházíme u pomyslného dna (průmyslová produkce i maloobchod, jsou na tom bez sezónního očištění hůře než v loňském posledním čtvrtletí). Trh práce se v tomto kontextu ale poměrně drží a firmy nepropouští, pokud to není nezbytně nutné.
Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank
