Kreditní kartou půjde přímo na ostrově platit neomezeně, ale v zahraničí z kyperské kreditky nepůjde zaplatit víc jak 5000 euro měsíčně.
Teoreticky by tato tvrdá opatření měla platit pouze sedm dní, tak aby zamezila nekontrolovanému odlivu peněz z ostrova. Tomu dnes ale věří málokdo. Otázkou spíše je, jak dlouho se může Kypru dařit udržet kapitálové kontroly, aniž by se dostal do soudních sporů, otevřeného konfliktu s Ruskem nebo výrazně poškodil zbytek své ekonomiky (především cestovní ruch).
Řada expertů podle Financial Times věří, že kapitálové kontroly uvnitř eurozóny jsou právně napadnutelné a zahraniční investoři se mohou začít brzy s Kyprem soudit. Zmrazení vkladů ruských občanů na Kypru je samozřejmě také trnem v oku Vladimíru Putinovi – ruský ministr financí již pohrozil, že v takovém případě nebude mít Moskva velkou chuť restrukturalizovat svojí půjčku Kypru. V neposlední řadě ale může dlouhé trvání kapitálových kontrol poškodit všechen zbylý byznys na ostrově – především turistický ruch. Bez hladkého platebního styku mohou mít daleko těžší život cestovní kanceláře a jejich klienti možná radši dají přednost některému z mnoha nedalekých řeckých ostrovů. Kapitálové kontroly tak v tuto chvíli spíše připomínají oddalování nevyhnutelného masivního odlivu kapitálu z ostrova nebo jeho výraznější konfiskaci.
Jestli ale nastane dnes nebo za deset dní, je z hlediska budoucnosti kyperské ekonomiky jen málo podstatné. Na místě je proto brát vážně varování agentury Moody’s, že setrvání Kypru uvnitř eurozóny není rozhodně hotová věc.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
REKLAMA
