V tuto chvíli se podle Financial Times posunula o krok kupředu jednání o pomoci španělským bankám. Jde o to nalézt vhodný kompromis mezi Madridem, který dlouhodobě odmítá nutnost záchranného balíku, a Berlínem, který nechce dovolit, aby záchranné fondy (ESM) přímo dolívaly kapitál do problematických bank. V takovém případě by si totiž španělská vláda nemusela půjčovat nové peníze a nezvyšoval by se její veřejný dluh. Kapitálová pomoc španělským bankám by byla společnou investicí všech daňových poplatníků eurozóny. Takový scénář je pro Berlín tabu, Němci ale pravděpodobně kývnou na řešení, které nebude pro španělskou vládu tak ponižující, jako klasický záchranný balík Řecka, Irska nebo Portugalska. Podle Financial Times je reálné, že peníze dostane přímo španělský záchranný fond (Frob) a z pomoci (40–100 mld. eur) nebudou Madridu plynout žádné nové povinnosti. Brusel bude pouze dohlížet na úklid v bankovním sektoru a peníze budou zaúčtovány jako půjčka španělskému státu a nafouknou tak jeho veřejný dluh.
Pro trhy je v tuto chvíli důležité, aby pokerová hra mezi Berlínem a Madridem dohrála dřív než se na stůl znovu dostane otázka setrvání Řecka v eurozóně (volby jsou na programu 17.6.). Pokud se stane řecký euro-exit realitou, bude muset svůj postoj přehodnotit i ECB. Ta včera ponechala úrokové sazby beze změny a odmítla další mimořádné operace jako LTRO nebo přímé skupování periferních dluhopisů (SMP). Na snížení sazeb vzhledem k zhoršujícím se ekonomickým vyhlídkám pravděpodobně na dalším zasedání tak jako tak dojde. A pokud Řecko vystoupí z eurozóny, bez dalšího přímého tištění peněz (LTRO, SMP) se euro-klub neobejde. Tlak na to, aby ECB slevila ze svých současných zásad, bude jednoduše vysoký.
V příštích deseti letech by mohlo dojít k vyššímu růstu a nižší inflaci v porovnání s dlouhodobými prognózami Amundi z roku 2023, a to díky zvýšené produktivitě v důsledku implementace umělé inteligence. Zpoždění přijímaných kroků v oblasti klimatu naopak zvýší rizika a povede k vyšším ekonomickým nákladům v […]
Evropské akcie se letos ocitly v historicky rekordní slevě vůči těm americkým. Vyplývá to ze srovnání poměrového ukazatele vyhlížené tržní ceny akcie a čistého zisku na akcii na horizontu dalších dvanácti měsíců. V potaz jsou přitom vzaty všechny klíčové akciové tituly jak ve Spojených státech, tak v Evropě.
Uprostřed nadšení z umělé inteligence a léků na obezitu vidí akcie různé vyhlídky: neutrální u nadhodnocených amerických akcií, negativní u Japonska kvůli rizikům spojeným s JPY, pozitivní u Evropy. Evropské obranné akcie získávají na atraktivitě.
Text: Redakce
Foto: Shutterstock
12. 04. 2024
Diskuze k článku
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.
