A tady jsou důvody, proč se firmy nemají k vyplácení peněz:
Výdělky amerických firem ze zahraniční podléhají mnohem nižší dani, než by činila v USA (35 procent). A pokud dceřinné firmy posílají hotovost zpátky do vlasti, ta podléhá dani určené rozdílem americké a místní daňové sazby. Proto je pro některé firmy posílání peněz zpátky do Spojených států celkem drahé.
Oč tu tedy běží? Velká část z těchto firem je přehnaně kritizována kvůli tomu, že nenavyšují dividendy. To by však mohlo vést buď k dividendám vypláceným na dluh nebo zbytečné destrukci hodnoty akcií. Microsoft například v letech 2008 až 2011 navýšil svůj dluh z nuly na 12 miliard a podobná situace je i v případě Dellu. Také jeho akionáři se hlasitě ozvali a domáhali se dividend. Společnost se však místo toho zaměřila na zpětný odkup svých akcií.
Na grafu č. 1 je pět velkých technologických firem a jejich pokladní hotovost. Je zřejmé, že zůstatky většiny z těchto společností převyšují 20 procent jejich tržní kapitalizace. Mezi nimi vyniká Dell s hodnotou přes 50 procent. Zaměřil jsem se také na to, kolik hotovosti mají firmy zhruba na svých zahraničních účtech a jak se na celkové hotovosti orientačně podílí zahraniční operace. Pokud vezmeme jako zastupující veličinu procentuální vyjádření provozního zisku, který není ze Spojených států, pak vidíme, kolik hotovosti zhruba pochází ze zahraničí a je tedy zdaněno méně. Díky tomuto přístupu opět vidíme, kolik zisků/hotovosti společnosti Dell pochází ze zahraničí.
Většina z těchto firem zklamala své investory, protože jim vyplácí nízké částky. Proto je zajímavé sledovat, jak dlouho by byly tyto společnosti schopné vyplácet dividendy a zároveň vykupovat své akcie bez šáhnutí do zatím nezdaněných zásob zahraniční hotovosti.
REKLAMA
Microsoft a Apple vyplácí v dividendách významnou část svého amerického cashflow, u obou je to kolem 80 procent. Microsoft však byl mnohem agresivnějším během svého programu zpětného odkupu akcií. Je tak pravděpodobné, že Microsoft sklouzne do většího dluhu, aby mohl pokračovat v rozsáhlém zpětném odkupu. V tom případě by mu hotovost na domácích účtech mohla dojít za méně než dva roky (ačkoliv moje výpočty počítají kvůli zjednodušení s nulovým růstem amerického HDP). A to je hlavním důvodem, proč společnosti nenavyšovaly své dividendy ale spíše se rozhodl pro zpětný odkup. Pokud je dividendový program nastartován, není jednoduché ho jen tak ukončit. Zpětný odkup ale takovou nevýhodu nemá.
I když to může vypadat, že tyto bohaté firmy jen tak bezdůvodně hromadí hotovost, ve skutečnosti jen šetří na daních. A jestliže se rozhodnete do těchto firem investovat, nečekejte na výplatu 5 procent v dividendách. Pokud Spojené státy nezmění svůj daňový systém, nejspíše se nedočkáte.
Matt Bolduc, akciový analytik Saxo Bank
