Zlato je po propadu trhů na dvouměsíčním rekordu

Cena zlata na světových trzích byla do čtvrtku na tříměsíčních minimech. Pohybovala se na úrovni kolem 1180 až 1200 dolarů za unci, což byly nejnižší hodnoty od roku 2017. Obchodovala se o třetinu levněji, než v roce 2011, kdy byla jeho cena na maximu.

Po optimistických výsledcích z trhu práce v USA se investoři zalekli další možné letošní reakce FEDu ve smyslu zvyšování sazeb a začali hledat bezpečný přístav. Na tuto situaci bezprostředně reagovaly růstem úroky amerických dluhopisů, což je podle Ryby obvykle signál k poklesu akcií. A drahé kovy z nejistoty na finančních trzích profitují.

„Žlutý kov je výrazně podhodnocený a ceny brzo zamíří vzhůru. To potvrzuje i aktuální nárůst hodnoty na základě relativně menšího poklesu na světových trzích. Probouzí se také poptávka některých velkých investorů,“ říká Pavel Ryba.

Zájem o nákup zlata podporují obavy investorů z ekonomického vývoje v Číně. Trhy se bojí nejen zpomalení čínské ekonomiky v důsledku celních opatření, ale také dalšího záměrného oslabování tamní měny. Asijské akcie nyní klesly na svá 17měsíční minima. Zlato se dostává do kurzu i kvůli tápání evropských politiků ohledně dohody s Velkou Británií na podmínkách Brexitu.

^REKLAMA

Do zlata se rozhodla během letošního července a srpna investovat polská centrální banka. Jde o první nákup zlata polskou vládou od roku 1998 a první nákup členského státu Evropské unie v tomto století.

„Investoři a nově i centrální banky vidí v nákupu fyzického zlata a stříbra potenciál pro uchování hodnoty majetku i měny, protože ceny těchto kovů v krizi prudce rostou. Po krizi roku 2008 vzrostla cena zlata mezi lety 2009 až 2011 o více než 100 procent a stříbra o více než 400 procent. V 70. letech to bylo ještě mnohem více. Za pouhých devět let, mezi lety 1971 až 1980, vzrostla cena zlata 24krát a cena stříbra dokonce 36krát,“ říká Pavel Ryba.

Tisková zpráva Golden Gate CZ