Ve stínu kolem druhého pilíře zůstává, že penzijní fondy mají ze zákona povinnou realokaci aktiv v posledních deseti letech: přesouvají prostředky z dynamických aktiv do konzervativních. Je to dobrá myšlenka, která vychází z obecného investičního přístupu, který velí ke zkonzervativňování aktiv při blížícím se konci investičního horizontu. Má to investora ochránit před ztrátou.
Úskalím této nařízené strategie však je, že pokud dojde k propadu na trzích krátce před nařízenou dobou realokace, investoři nemají šanci v konzervativních nástrojích propad dohnat.
Nicméně s realokací aktiv se setkáme i v jiných nástrojích. Kromě programů pravidelného investování existují ještě poměrně „speciální“ fondy, u nichž dochází s blížícím se koncem investičního horizontu k přesunu aktiv do konzervativních. Tyto fondy se jmenují fondy životního cyklu.
Životní cyklus
Co to vlastně fond životního cyklu je? Jde o smíšený otevřený podílový fond. To, že je smíšený znamená, že nakupuje různé třídy aktiv, tedy akcie, dluhopisy, nástroje peněžního trhu, ale zároveň i komodity atd. Ovšem oproti klasickým smíšeným fondům se podíl jednotlivých aktiv postupem času mění.
Proč to vlastně fond dělá? Je to jednoduché. Investor má stanovený určitý většinou dlouhý investiční horizont a přesně ví, na co prostředky po jeho skončení použije. Navíc si může dovolit dlouhodobě pravidelně investovat. A to zpočátku dokonce do rizikových aktiv jako jsou akciové tituly.
REKLAMA
Nicméně jak plyne čas, blíží se konec investičního horizontu, je naspořena už valná část požadovaných peněz a kdyby přišel propad na akciových trzích, znamenalo by to velkou ztrátu. Aby se tomuto riziku předešlo, je třeba postupně „brzdit“, postupně snižovat podíl akcií a zvyšovat podíl méně volatilních nástrojů (dluhopisy, peněžní trh).
Po 12 letech jsou děti větší a peníze na studia budete potřebovat už za 4 roky. Máte tam už naspořenou většinu peněz, a kdyby akcie ve zbývajících 4 letech klesly, znamenalo by to velkou ztrátu a možná byste dětem nemohli zaplatit plánovaná studia. A abyste to nemuseli sledovat, bude to fond životního cyklu dělat za vás.
Fondy životního cyklu se označují letopočtem, kdy budete peníze potřebovat. Pokud plánujete investovat na 14 let, tzn. do roku 2027, zvolili bychom fond s datem blízkým roku 2027 (např. Fond životního cyklu 2025).
Nevýhodou těchto fondů však je, že jsou obvykle nákladnější než klasické fondy. Často se u nich totiž platí dvojí poplatky. Jedny na úrovni fondů, do kterých fond životního cyklu investuje, druhou pak samotnému správci fondu životního cyklu.
REKLAMA
Kde je najdeme
Tyto fondy jsou především v nabídce BNP Paribas (dříve je spravovala ABN Amro). Většinou jsou však vedeny v euru. To pro tuzemského investora není zrovna nejlepší varianta, neboť to představuje měnové riziko. Další zvláštností oproti „klasickým“ life-cycle fondům je u fondů BNP Paribas skutečnost, že jde o click fondy. Tzn. podle předem stanoveného mechanismu je „zakliknuta“ (zamknuta) hodnota, o kterou investor již nepřijde.
Pokud hledá investor nabídku v české koruně, má k dispozici několik fondů z dílny Investiční společnosti České spořitelny. Ovšem v porovnání s nabídkou francouzské banky je nabídka IS ČS v podstatě marginální. Korunový fond životního cyklu najdeme i v nabídce Raiffeisenbank.
Kdy je lepší volit life-cycle portfolia a kdy „běžné investice“?
Jednoznačná dělicí čára neexistuje, záleží na individuálním vztahu k riziku, jestli dá investor přednost konzervativnější volbě v podobě life-cycle portfolia nebo běžné pravidelné investici. Většina investorů oceňuje, že se nemusí o investici příliš a vše běží na „autopilota“. Pokud investor nemá pevně stanovený termín čerpání úspor a/nebo pokud je ochoten tolerovat větší míru kolísání, může volit druhou variantu.
Dalším z produktů, který může konkurovat fondům životního cyklu, jsou programy pravidelných investic. Ty nabízené v tuzemsku jsou často realokovány při blížícím se koncem investičního horizontu do více konzervativních aktiv, samozřejmostí je přitom rebalancování portfolia. Jejich výhodou je jejich denominace v české koruně a často měnově zajištěných. Nevýhodou pak je poněkud vyšší nákladovost než u fondů životního cyklu.
Každá z možných investic má tedy své pro a proti a nelze žádnou jednoznačně doporučit.
