SAFINA utržila za první čtvrtletí více než 150 mil. Kč v segmentu investičních drahých kovů

V porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku jde o srovnatelný údaj. Přibližně 80 % prodaných investičních kovů míří na tuzemský trh a zbylých 20 % je rozděleno na země z Evropské unie – především Polsko a pobaltské státy. „Podle našich odhadů je velikost trhu s investičními drahými kovy v České republice zhruba 3 mld. Kč ročně. V oboru podniká okolo 200 společností, SAFINA zastává i nadále vedoucí postavení,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.

Mezinárodní situace

Trh se zlatem prošel výraznější změnou v polovině měsíce února, kdy byla během dvou týdnů zaznamenána korekce přibližně o 6 % – cena v USD za trojskou unci klesla z hodnoty 1 668 na 1 576 USD. Na trhu se začaly množit spekulace ohledně možného konce nepřetržitého dvanáctiletého růstu ceny na této komoditě. „Situace a vývoj ekonomiky však tomuto nenasvědčují, nedochází k žádnému rapidnímu oživování a ani výhledy nejsou optimistické. Dle našeho názoru bude zlato dál bezpečným přístavem,“ vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy, SAFINA. Tuto situaci využily i centrální banky, které nakoupily rekordní množství fyzického zlata do svých rezerv. „Vliv na pohyb ceny zlata mohly mít i zprávy, že významní investoři do zlata  – jmenovitě G. Soros – prodali část svých pozic v tzv. zlatých fondech, ale dle našeho názoru je spíše otázkou, jestli jen nerealizovali část svých zisků a nakupují za nynější ceny,“ komentuje mezinárodní vývoj Libor Křapka.  

Ceny drahých kovů v prvním čtvrtletí výrazně ovlivňovaly obavy z vývoje v Evropě vyvolané spekulacemi o možných stimulech centrálních bank a z uvolnění měnové politiky. Například britská Bank of England oznámila, že je připravena zasáhnout, aby napomohla oživení britského průmyslu (průmyslová produkce zaznamenala 1,5% propad). Evropská centrální banka potvrdila svůj závazek nakupovat dluhopisy předlužených států na sekundárních trzích tak dlouho, jak to bude potřeba. Přílišný optimismus nevyvolalo ani snížení ratingu Itálie o jeden stupeň agenturou Fitch. Ekonomikou také zahýbaly dluhové problémy eurozóny – aktuálně navrhovaná opatření na Kypru.

Svojí roli v podpoře růstu zlata hraje také situace v Asii. K uvolňování měnové politiky totiž dochází i v Japonsku, navíc se v asijském regionu nečekaně navýšila poptávka po fyzickém investičním zlatě oproti poptávce po cenných papírech krytých zlatem. Trh podpořily fyzické nákupy zlata z Číny, dvacet tun této komodity nakoupila v únoru jihokorejská centrální banka. „Do dalšího čtvrtletí lze očekávat zvýšení fyzické poptávky v Indii, kde začíná v dubnu tradiční období svateb,“ dodává Libor Křapka.

Třetí silnou geografickou oblastí, která ovlivňuje vývoj ceny drahých kovů, jsou Spojené státy americké. Ačkoliv někteří analytici sledují náznaky zlepšení světové ekonomiky právě v USA, situace je stále velmi napjatá. I nadále probíhá diskuze o revizi stimulačních opatření amerického Fedu. Uvolněná měnová politika Fedu oslabuje dolar, v němž se obchoduje právě investiční zlato, a také vyvolává obavy z růstu inflace. Pro americké investory je proto výhodnější investovat do zlata.

^REKLAMA

Komoditní trh s platinou výrazně ovlivnily finanční problémy několika významných producentů a snížená produkce několika dolů v Jihoafrické republice, která obhospodařuje více než 40 % světové těžby platiny. Platina se stala v jeden okamžik tohoto čtvrtletí zase nejdražším kovem. Jednalo se o jeden den – konkrétně 13. února, kdy při PM fixu byla platina na jednu trojskou unci o 85 USD dražší než zlato. Během měsíce se však vrátila na cenovou úroveň pod cenu zlata (PM fix 14. března – zlato 1586 USD/1 oz, platina – 1583 USD/1 oz).

Volatilita stříbra je, co se týče drahých kovů, nejvyšší, jeho průměrná cena byla za celý minulý rok 31,15 USD za trojskou unci a v prvním čtvrtletí tohoto roku to bylo 30,14 USD za trojskou unci, takže rozdíl nebyl zásadní. Platinové kovy a stříbro jsou vázány na průmyslovou výrobu. „Při oživení světové ekonomiky čekáme výrazný růst právě cen těchto drahých kovů, jež jsou využívány v průmyslové výrobě, a to především platiny, kde její těžba je omezena jen na několik míst a sebemenší událost v některém dole může mít velký vliv na její cenu,“ doplňuje Libor Křapka.  

Vývoj na českém trhu

„Na českém trhu nesledujeme žádné velké lokální odlišnosti, i když nákup fyzického zlata je rok od roku více vnímán širokou veřejností jako běžná součást jejich investičního portfolia a jako pojistka pro horší časy. Toto je v ostatních vyspělých zemích světa běžné již delší dobu a u nás si na to lidé teprve zvykají,“ říká Libor Křapka, „specifikou našeho trhu může být i to, že je zde velmi mnoho společností, které nabízejí investici do zlata, což s sebou nese i riziko pro zákazníky, kteří by měli pečlivě zvažovat, jakou společnost si vyberou a to nejen z hlediska nákupu, ale i pozdější likvidity – tedy prodeje zlata.“ 

SAFINA v prvním čtvrtletí tohoto roku zaznamenala větší zájem od fyzických osob, které využily příležitosti korekce ceny zlata k jeho nákupům. Nejvyšší nákup jedné osoby představoval 20 kg fyzického zlata.

Z pohledu lídra na českém trhu je investiční zlato stále doporučováno jako výhodná dlouhodobá investice pro horizont tří a více let. Méně konzervativní investoři volí častěji také další drahé kovy, které jsou více svázány s průmyslovou poptávkou, a využívají tak dnešních cen z období recese ekonomik k zisku v období rozvoje a předpokládaného růstu jejich ceny. „V současné době doporučujeme využít cen po únorové korekci k nákupu za příznivé ceny u všech drahých kovů,“ uvádí Libor Křapka.