Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

logo

fecif


První zrada papírových peněz

První zrada papírových peněz

Jak je možné, že si za císařství mohl prostý selský lid dovolit zapalovat dýmky penězi? A jakou vzácnost dával kmotříček při křtu nemluvňátku do vínku? A kam se poděly na českém území tehdy obíhající stříbrné peníze? Proč o něčem špatném říkáme, že to „stojí za zlámanou grešli“?

Všechny tyto otázky souvisí s první inflační epizodou znehodnocení kupní síly papírových peněz, ke které došlo na našem území. Nápad Marie Terezie (1717–1780) opřít měnu o emisi nekrytých papírových peněz skončil o padesát let později státním bankrotem a měnovou reformou. 

První papírové peníze u nás

Psal se rok 1756 a rakouská vláda hledala zdroj financování války proti Prusku a snaze ve znehodnocení kupní síly měny. Císařský výnos z roku 1762 tak Vídeňské městské bance (Wiener Stadtbanco) povolil na území rakouské monarchie vydávání papírových peněz. Bankocetle (z německého Banco-Zettel), měly být dočasným platidlem a přechodným řešením – předpokládalo se, že po vítězné válce bude následovat měnová reforma, která zajistí nápravu měny. I tak v oběhu zůstaly půl století, až v důsledku jejich inflačního znehodnocení musela nastoupit měnová reforma.

V první emisi bankocetlí byly tyto peníze vydávány v nominální hodnotě pěti, deseti a dvacet pět zlatých guldenů; o nějaký ten rok později se tiskly již bankocetle s nominálními hodnotami padesát, sto i více guldenů. Bankocetle bylo možné investovat do vládních dluhopisů v minimální hodnotě 100 gouldenů nabízejících 5% roční zúročení. Zatímco zpočátku bylo nařízeno, že bankocetle mají tvořit maximálně 1/3  všech finančních aktiv v oběhu, později už vládní moc povolila ½ všech finančních aktiv. Nakonec se limit zrušil úplně.

Jan Pulkrábek ve Zpravodaji Bystřicko I/2012 citoval dobový zápis dokládající, jak mince z drahokovu mizely z oběhu:  „V r. 1843 bylo přemnoho stříbrných peněz, totiž dvacetníků a tolarů mezi lidstvem v oběhu, kteréžto stříbro se v následujících letech vždy víc a více se málilo neb ztrácelo z obchodu, až posléze docela zmizelo z oběhu a jedině bankonotky a i menší papírové peníze, které se od státu ohledem pro drobení a dodání na vyšší bankonoty tlačit nechat musily, v oběhu ostaly. Stříbrný peníz byl zřídka spatřen a cena stříbra tak vystoupila, že za sto zlatých v stříbrných dvacetnících 120, 130 až i 145 zl. v bankonotkách se platit musilo, přec však k dostání nebylo, neb lid papírových peněz málo si vážil; pročež kdo mohl, ten stříbro schovával a ani se s ním prozradit nechtěl, jedině že sem a tam některý kmotříček při křtu je nemluvňátku do vínku daroval jako vzácnost velikou na památku.“
    

Obrázek 1: První papírové peníze na našem území, tzv.bankocetle, vydané v roce 1762. Padělání bylo mnohem jednodušší než zfalšování ražených mincí – k použití bankocetlí panovala nedůvěra, stříbro se schovávalo do slamníků.

bankocetle

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „bankocetle“

Následovaly válečné rozbroje císařství s Tureckem, s revoluční Francií a napoleonské války. Výdaje na armádu rostly a s nimi i objem vydaných bankocetlí – peníze se tiskly ve velkém. Deficity veřejných financí a válečné reparace znamenající odliv drahokovu do zahraničí pak vedly k další a další emisi bankocetlí s doprovodnými efekty v podobě cenové inflace. Napoleonské války pak Rakousko na přelomu 18. a 19. století přivedly do finanční krize, kapitál v podobě drahokovu začal prchat mimo území monarchie. V roce 1797 byla zastavena směnitelnost bankocetlí za kov, což byl krok k zavedení jejich nuceného oběhu. Stanovený směnný poměr bankocetlí a mincí z drahokovu v oběhu se udržet nepodařilo, špatné inflační peníze zase jednou vytlačily peníze kvalitnější.  Aby byly obíhající mince doplněny, bylo jako měnového kovu v rostoucí míře použito mědi a jiných náhražek. Vydávány byly měděné grešle – odtud pořekadlo „stojí to za zlámanou grešli“.

Obrázek 2: Měděné grešle vytlačovaly z oběhu stříbrné groše, špatné peníze vytlačily z oběhu peníze dobré – je přece raději schovat stříbrný groš než měděnou grešli.

bankocetle2

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „měděná grešle“

Vlivem napoleonských válek se habsburská monarchie natolik finančně vyčerpala, že se císař František I. (1768–1835) snažil děravou pokladnu sanovat poplatky inkasovanými při přepuncování veškerých předmětů z drahých kovů. K nucenému přepuncování došlo na základě patentu ze srpna 1806 platného pro všechny předlitavské země. Opatření nepomohlo a tak v roce 1809 následovalo nařízení k odvodu veškerých stříbrných předmětů, jako byly lžíce, svícny, medaile, apod., mincovním úřadům k roztavení, výměnou za papírové peníze. V roce 1810 již bylo použití bankocetlí ve styku občan – stát zakázáno, daně bylo možné platit jen ve stříbrných mincích.

Státní bankrot a měnová reforma

V roce 1811 rakouské císařství vyhlásilo státní bankrot. Vyšel tzv. Wallisův patent a cena bankocetlí stanovena při výměně za měnu konvenční (tj. stříbro) na pětinu nominální hodnoty – nastoupila devalvace měny. A tak dobový zápis Jiřího Vrbase v pamětní knize Písečné může hovořit o tom, že byl „publicírován patent“, který zrušil císařské bankocetle – „A to v takové tajnosti přišly, že o tom žádný nic nevěděl, ani páni, ani ze sprostného lidu, (…). A od té hodiny ve všech bankocetlech jenom pátý díl platili.“ Kupní síla bankocetlí se vypařila, hodnota bankocetlí byla snížena na pětinu a bankocetle nahrazeny směnnými listy – tzv. šajny – ve směnném poměru 5:1. Ve stejném poměru byly devalvovány i měděné mince. Kronika obce Oldřichov o tom píše takto: „Státní bankrot, který vypuknul po osudném finančním patentu z 20. února 1811, přinesl velkou hospodářskou nouzi. Bankocetle, které tehdy byly v oběhu, byly sníženy na pětinu své původní hodnoty a později vyměněny „výměnné stvrzenky“ (pozdější vídeňská měna). Tisíce lidí přišlo na žebrotu. Následek nešťastného státního bankrotu bylo, že v oběhu nebyly téměř žádné peníze a potraviny nezvykle podražily.“ V pamětech Bludova se píše, že se tradovalo nahromadění tolika „papírových peněz mezi selským lidem, že chasníci jdoucí z trhu si bankocetlemi zapalovali dýmky.“

Vedle toho bylo stanoveno, že všechny starší závazky musejí být spláceny podle hodnoty peněz v době, kdy vznikly, pochopitelně v šajnech. To postihlo zejména chudší společenské vrstvy. Utrpěli všichni, kteří disponovali větší hotovostí, pokud ji v předstihu nevyměnili za cizí měnu, zahraniční obligace, případně neinvestovali do nemovitostí. Nová měna byla opět nekrytá, ale byl vysloven oficiální závazek, že objem náhradních a nových platidel nebude navýšen, a že se jejich hodnota nebude dodatečně upravovat. Bankocetle nahrazovaly také papírové šajny (německy Einlösungsschein); jedny papírové peníze (bankocetle) byly vyměňovány za jiné papírové peníze (šajny). Když nemáme ani tušení, říkáme, že „nemáme ani šajn“. Přitom „šajn“ byl platidlem, které po státním bankrotu způsobeném napoleonskými válkami na počátku devatenáctého století vydalo Rakousko-Uhersko. I když toto platidlo bylo dávno zapomenuto, zbylo nám po něm alespoň sousloví.

Obrázek 3: Jeden rakousko-uherský šajn (z německého Schein = stvrzenka) jako papírové neplnohodnotné a ničím nekryté peníze.

bankocetle3

Zdroj: Darabanth Auction House

První zrada papírových peněz >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Komentáře


K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář. Buďte první a okomentujte tento článek.

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Reklama

banner-investujeme-ceskych100

Články z Investice

Petr Zámečník | 24.06.2016 09:35 Britové volí Brexit. Co můžeme čekat?

Navzdory předběžným výsledkům a očekáváním finančních trhů se Britové rozhodli opustit Evropskou unii. Jak rozhodnutí dopadne na finanční trhy? Přinášíme přehled prvních odhadů analytiků. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 24.06.2016 00:00 Poplatky: Jak jim lépe porozumět?

Chcete lépe porozumět poplatkům? Prohlédněte si z internetu shromážděné obrázky týkající se poplatků. Jaké poplatky existují, proč existují a jak ovlivňují výsledek investice? Jak poplatky ovlivňuje regulace? A jak řešit střet zájmů a etické minové pole? Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 24.06.2016 23:03

Petr Zámečník | 22.06.2016 00:00 Jsou předplacené poplatky nové IŽP?

Investiční životní pojištění (IŽP) je provizní terno. Finanční zprostředkovatelé za jeho prodej inkasují nejvyšší provize ze všech srovnatelných produktů. Jeho éra ale pomalu končí. Zneužívání IŽP k vysávání klientských účtů nepoctivými zprostředkovateli je čím dál obtížnější. Nyní se objevuje nový fenomén – předplácení poplatků investic na desítky let. Celá zpráva »

Komentářů: 30 / 30 Poslední komentář: 24.06.2016 23:10

Petr Zámečník | 21.06.2016 00:00 Chystá se červená karta pro WSM?

Společnost World Systems Market (WSM) prodává automatizované obchodní systémy (roboty) k obchodování na forexu a s komoditami. To vše bez řádné licence. ČNB před nimi několikrát varovala. A nyní nejspíš WSM dostane červenou kartu. Celá zpráva »

Komentářů: 6 / 6 Poslední komentář: 23.06.2016 14:48

Petr Zámečník | 14.06.2016 00:00 Spořicí účty: Úrokové sazby dál padají

Úrokové sazby i nadále padají. To těší úvěrové klienty, ale střadatelé si lámou hlavu s otázkou: Kam s nimi? Peníze není kde zhodnotit. Kdo vám dá úrok alespoň 1 % a za jakou cenu? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 16.06.2016 11:04Další články »

Krátké zprávy z Investice

24.06.2016 18:04 Volný pád na akciových trzích

Akciové trhy zažily jednu z nejhorších seancí ve své historii, když nakonec zvítězili v britském referendu zastánci odchodu Velké Británie z Evropské unie. Evropský Stoxx 600 v ranních hodinách padal až o 12 %, během dne část svých ztrát začal mazat a v závěru černého pátku odepisuje stále hlubokých 5 %. Na britském akciovém trhu jsme mohli zaznamenat rozdílný vývoj firem s velkou a malou kapitalizací. Zatímco akcie v rámci indexu FTSE 100 přišly jen o 2,5 %, index FTSE 250 odevzdává 7 %. Důvodem je britská libra, která dnes vůči dolaru oslabila o 7 %. Právě pro firmy v rámci indexu FTSE 100, které jsou zejména exportně orientované, je slabší libra příznivým faktorem. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

24.06.2016 17:45 Výprodej regionálních měn

Středoevropské měny jsou pod tlakem dnešního rozhodnutí o Brexitu. Jestli během celého týdne středoevropské měny stagnovaly či v případě zlotého i posilovaly, tak dnes od rána ztrácejí. Koruna se po ránu obchodovala krátkodobě až za 27,14 CZK/EUR. Dopoledne se pak její pohyb uklidnil na úrovni kolem 27,10 CZK/EUR. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

24.06.2016 16:29 Pokuta 415 miliónů dolarů pro banku Merrill Lynch

Americký bankovní dům Merrill Lynch přistoupila na dohodu s americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (SEC) a musí zaplatit 415 milionů dolarů (v přepočtu 9,9 miliardy korun) za špatné hospodaření s penězi svých klientů. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

24.06.2016 15:53 Desítky menších měst a vesnic přijdou o své pobočky České Spořitelny

Česká spořitelna plánuje snížení počtu svých kamenných poboček, i tak si chce nejpočetnější zastoupení tohoto druhu udržet. Mělo by se jednat především o pobočky na malých městech, případně ve vesnicích, kde klienti využívají zejména možností vybírat nebo vkládat peníze, ostatní služby využívají zřídka. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

24.06.2016 13:25 BIG EXPERT: Demagogie třese s akciovými trhy

Akciové, měnové i komoditní firmy mají rozklepaná kolena z referenda o brexitu. Bez ohledu na jeho výsledek stojí za to zamyslet se nad tím, jaké argumenty vstupují do hry a jak moc je reálná jejich realizace. Neboli položme si otázku, jestli s akciovými trhy netřesou demagogové. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (151)
 
Aktivní. (151)
 
Žádnou. (729)
 Celkem hlasovalo 1031 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Jan Dvořák | 08.06.2016 00:00 Kdo ovlivňuje devizový trh?

Devizový trh je snad nejsledovanější finanční trh na celém světě. Devizové trhy svými pohyby ovlivňují všechny ostatní finanční trhy (od akcií přes komodity až po opce). Každodenní pohyby jednotlivých měn patří mezi hlavní zprávy finančních serverů. Jak se ale devizové trhy pohybují v delším období? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 10.06.2016 00:00 Mzdy zítřka? Méně peněz za více muziky!

Na Západě v příštích letech miliony zaměstnanců přijdou o práci. A ti, kdo své místo neztratí, mohou očekávat propad příjmů. Na dveře globálního trhu práce zaklepaly desítky milionů čerstvých pracovních sil a chtějí „job, za jakoukoli cenu“. Zůstane výhodnější přesunout výrobu tam, kde je pracovní síla levnější? Uchrání se Evropa? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 14.06.2016 00:00 Spořicí účty: Úrokové sazby dál padají

Úrokové sazby i nadále padají. To těší úvěrové klienty, ale střadatelé si lámou hlavu s otázkou: Kam s nimi? Peníze není kde zhodnotit. Kdo vám dá úrok alespoň 1 % a za jakou cenu? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Pavel Drahotský | 09.06.2016 00:00 Do jakých komodit investovat v roce 2016?

Investování do komodit je zajímavou alternativou pro dynamické, ale i konzervativní investory. Mezi nejznámější komodity patří drahé kovy, zejména zlato a stříbro. A právě tyto dva kovy se dostaly v současné době do zorného úhlu mnoha investorů. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »