Pavel Jirák: Za převod klientů z transformovaného fondu nedáme provize

„Za převody z transformovaného do nových účastnických fondů nebudeme poskytovat provize. Ze strany penzijní společnosti nebudeme žádným způsobem tlačit na převody z transformovaného fondu, a to ani prostřednictvím provizí,“ říká Pavel Jirák, předseda představenstva  PF KB.

V uplynulých dnech jsme zveřejnili kritiku nepřesností důchodové kalkulačky, kterou váš penzijní fond prezentuje na svých stránkách. Pokládáte ji za oprávněnou?  

Mrzí mě, že jsme sklidili kritiku za jednu z našich aktivit v oblasti informování široké veřejnosti o penzijní reformě. Naše důchodová kalkulačka je unikátní v tom, že pokrývá všechny tři pilíře penzijního systému, což zatím na trhu nikdo v této míře neučinil. Přestože se jedná o poměrně komplexní řešení, snažili jsme se ho v únosné míře zjednodušit.

Jsem přesvědčený, že část kritiky není oprávněná a celkově má kalkulačka velmi dobrou vypovídací schopnost. Naší snahou je neuvádět nadnesené výsledky a již u základních výpočtů uvádíme výčet omezení a zjednodušení, která vycházejí z našich předpokladů vývoje na finančních trzích.  Na druhou stranu je celá řada postřehů a připomínek uvedených v článku relevantních. Ty uplatníme v nové verzi kalkulačky, kterou jsme již začali připravovat.

Váš penzijní fond je již na transformaci připraven. Co bylo na přípravě penzijního fondu na transformaci nejsložitější? 

Nejsložitější je připravovat se v době, kdy není pevně zakotvená legislativa. Jsou sice schválené zákony pro 2. a 3. pilíř, ale vláda již odsouhlasila návrhy novel těchto zákonů. V průběhu času se totiž ukázalo, že ty zákony potřebují upravit ať už proto, že počítaly s Jednotným inkasním místem, které nebude, takže se to musí zajistit jiným způsobem nebo prostě z důvodu potřeby doplnění či menších změn některých částí zákonů. Vedle toho je tu celá řada vyhlášek České národní banky a vládní nařízení, které by měly být ještě vydány. Kromě toho probíhají diskuse o předdůchodech, které ovlivní již schválené zákony i celou řadu dalších legislativních norem.

Jak je možné připravit penzijní fond na transformaci, která ještě nemá jednotný právní rámec?

Velkou pozornost věnujeme vybudování nového informačního systému penzijního fondu, resp. penzijní společnosti, kde již uvedený detail nezbytně potřebujeme. Připravujeme to tak, abychom v našem informačním systému byli co nejvíce flexibilní, a to pro případnou změnu většiny parametrů.

Některé otázky také zatím necháváme otevřené a doufáme, že legislativní základna bude schválena co nejdříve, abychom byli schopni je do konce roku ještě dořešit.

Předpokládáte, že se i ostatní penzijní fondy připraví na transformaci včas?

Já si nedovedu představit, že by se nepřipravily. Vnímám 1. leden 2013 jako klíčové datum a jsem přesvědčen, že kdo nebude připraven, může na trhu hodně ztratit. Předpokládám, že v lednu bude oslovena celá společnost jak ze strany penzijních fondů, tak finančně poradenských sítí, a pokud by někdo nebyl připraven, tak by hodně ztratil.

Příprava na transformaci současného penzijního připojištění a vznik účastnických fondů velmi úzce souvisí i s 2. pilířem. V čem se příprava těchto dvou systémů liší?

Ty systémy jsou z 80 % velmi podobné. To mimo jiné znamená, že z  80 % jsou například náklady na IT systémy vydávány na to, abychom byli připraveni poskytovat nové fondy ve 3. pilíři. Těch 20 % je nějaká nadstavba navíc, která souvisí zejména s komunikací s Centrálním registrem smluv a s komunikací s Generálním finančním ředitelstvím, přes které budeme dostávat příspěvky jednotlivých účastníků ve 2. pilíři.

Správa jednotlivých fondů v obou pilířích i komunikační toky budou velmi podobné.

Při transformaci PF dojde k oddělení majetku akcionářů a účastníků penzijního připojištění, kdy účastníkům bude přiznáno, co mají připsáno na účtech, a to, co je mimo účty, zůstane penzijní společnosti. S tím souvisí i náklady příštích období, které zůstanou penzijní společnosti. Jak se s těmito náklady vypořádá váš fond?

Už od roku 2008 náklady příštích období postupně snižujeme. Ke konci loňského roku byl jejich objem přibližně 278 mil. Kč a předpokládáme, že je do konce letošního roku ještě dál snížíme a jejich zůstatek bude v řádu desítek milionů korun.

V průběhu několika posledních let jsme zásadním způsobem snížili objem provizních výdajů, a to je hlavním důvodem snížení zůstatku nákladů příštích období. V této souvislosti je vhodné vysvětlit, že se náklady příštích období odepisují přibližně po dobu, kdy klienti zůstávají v našem fondu. My očekáváme, že od roku 2013 dojde ke změně a významná část klientů přestoupí do nových účastnických fondů u naší penzijní společnosti, část z nich si může prostředky vybírat, část může přejít do jiných penzijních společností… očekáváme tedy výraznou změnu chování účastníků penzijních společností, a proto jsme zkrátili dobu rozepisování provizních nákladů.

Očekáváte tedy, že velká část současných klientů penzijních fondů bude mít zájem přejít do nových účastnických fondů?

Bude velmi záležet na věku a vztahu účastníků k riziku. Pokud pro konkrétního účastníka bude důležitá jistota zachování vložených prostředků, tedy nepřijde ani o korunu a díky státnímu příspěvku a zhodnocení prostředků nebude ztrácet hodnotu vlivem inflace, zůstane spíš v transformovaném fondu. Na druhé straně mohou v průměru očekávat vyšší výnosy v dynamickém či vyváženém účastnickém fondu (samozřejmě při vyšším riziku a propadech v některých letech), což může  být pro účastníky, kteří toto  riziko přijmou, zajímavější. Přestup dává smysl zejména mladší generaci do 50 let. Klíčová však bude role bankovních a finančních poradců, kteří by měli být schopni stávajícím účastníkům profesionálně a spolehlivě poradit.

Jakou roli vidíte u finančně zprostředkovatelských sítí? Lze očekávat, že velká část lidí bude oslovena finančními zprostředkovateli.

V této souvislosti je důležité zmínit, že v konečném důsledku nese zodpovědnost vždy penzijní společnost. Budeme vzdělávat poradenské distribuční sítě tak, aby se snažili maximálně férovým způsobem klientům poradit a pomoci jim zvolit optimální řešení.

Ze strany penzijní společnosti nebudeme žádným způsobem tlačit účastníky k převodům z transformovaného do nových účastnických fondů, a to ani prostřednictvím provizí.

Neobáváte se v důsledku toho, že finančně zprostředkovatelské sítě budou motivovány převádět vaše účastníky z transformovaného fondu do účastnického fondu u jiné penzijní společnosti?

První převod z transformovaného fondu je ze zákona umožněn pouze do účastnického fondu v rámci jedné penzijní společnosti. Teprve další, již poplatkem zatížený, převod je možný do účastnických fondů jiné penzijní společnosti.

Předpokládám, že to, co zmiňuji, bude obecné chování penzijních společností na trhu. Pochopitelně, kdybychom byli jediní na trhu a ostatní by provize vypláceli, museli bychom na takovou situaci vhodným způsobem reagovat.

Riziko neroste ani s tím, zda ostatní penzijní společnosti budou vyplácet provizi za převod klientů z vlastního transformovaného do vlastních účastnických fondů, ale motivace zprostředkovatelů bude od fondu, který za vlastní převody nevyplatí provize, odvést účastníky do jiného fondu.

To riziko tam určitě je. Ale jsme přesto přesvědčeni, že nabízet provize za tento převod by bylo chybnou politikou, protože by přímo navádělo převádět účastníky z transformovaného do účastnických fondů. A obávám se, že by se to dělo i v případech, kdy se účastníkům vyplatí setrvat v transformovaném fondu.

Důležitým důvodem neposkytování provizí jsou také omezené výnosy penzijních společností. Výnosy penzijních společností ve formě úplaty za obhospodařování prostředků účastníků jsou ve 3.pilíři nastaveny na 0,4 % u konzervativního fondu a na 0,6 % u transformovaného fondu a na 0,8 % u ostatních fondů (plus minimální odměna za výkonnost fondů), tedy v průměru se budeme pohybovat kolem 0,6 % p.a. z objemu spravovaných aktiv. A v roce 2011 se vesměs všechny penzijní fondy pohybovaly nad 1 % nákladovosti. Penzijní společnosti se tak budou muset chovat výrazně efektivněji než nyní a budou mít výrazně menší prostor na vyplácení provizí.

Do druhého pilíře plánují vstoupit snad všechny současné penzijní fondy i několik dalších společností.

Zatím účast ve druhém pilíři potvrdila většina stávajících penzijních fondů. Dosud jsem nezaznamenal, že by účast potvrdily penzijní fondy Generali a AXA.

Jaký vidíte potenciál pro nově vznikající penzijní společnosti?

Úmysl vstoupit na trh doplňkového důchodového spoření vyjádřila v médiích investiční společnost Conseq. Jejich ambice je vstoupit pouze do třetího pilíře. Důvodem může být jak ochrana vlastního byznysu, protože ve třetím pilíři by měly být produkty natolik zajímavé, že by mohly konkurovat fondovému byznysu. A je to také zajímavá příležitost rozvoje ve spolupráci s poradenskými společnostmi.

Druhým subjektem je Raiffeisenbank. Podle informací zveřejněných v médiích uvažují o obou pilířích. Upřímně řečeno, „nastartování“ penzijní společnosti pro třetí pilíř si dovedu představit. Nové účastnické fondy se státním příspěvkem a daňovými odpočty, navíc s možností příspěvku zaměstnavatele představují atraktivní produkt a je tam i nižší požadavek na základní kapitál – 50 mil. Kč. Problematičtější je ale budování penzijní společnosti pro druhý pilíř „na zelené louce“, a to bez stávající klientské základny s výraznými požadavky na informační systémy a minimálně s 300 mil. Kč základního kapitálu…

Druhý pilíř má poměrně dlouhou dobu návratnosti vynaložených prostředků i pro stávající penzijní fondy. Pro velké fondy s dostatkem kapitálu je návratnost na úrovni 8 – 10 let, některé fondy ji mají spočítanou i déle, a to v závislosti na zvolených parametrech, zejména na počtu účastníků. Start na zelené louce samozřejmě návratnost ještě prodlužuje…

Oba pilíře mají limitované náklady, které mohou penzijní společnosti strhnout z účtu účastníků. Penzijní společnost ale může nakupovat také podílové listy podílových fondů, které v sobě již poplatek za správu mají. To znamená, že kumulovaný poplatek se může dostat i nad úroveň maximálního…

Zákon doslova říká: „Takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování.“

Znamená to tedy, že pokud penzijní společnost nakoupí podílové listy akciového fondu se správcovským poplatkem 2 %, tak bude muset ještě doplácet ze svého?

Domnívám se, že ano.

Pokud bude konkrétní účastnický fond investovat do fondů kolektivního investování, bude tam platit nějaké náklady, tak tyto náklady by neměly jít k tíži účastníka, ale k tíži fondu.

Hodnota podílových listů se ale stanovuje již po odečtení správcovských poplatků…

Ale výše správcovských a vstupních poplatků je zveřejňovaná. Ustanovení zákonů penzijní reformy si vykládáme tak, že správcovské poplatky fondů kolektivního investování by měly snížit výši úplaty pro penzijní společnost. Podle mého názoru toto ustanovení zákona povede k přímým investicím účastnických fondů do jednotlivých cenných papírů na úkor investování do podílových fondů.

Jaký očekáváte zájem po spuštění druhého pilíře o vstup?

V našich analýzách pracujeme s odhadem, že by přibližně 15 % ekonomicky aktivního obyvatelstva mohlo do druhého pilíře vstoupit. To je kolem 700 – 750 tisíc účastníků.

Legislativa ještě není dopracována a připravují se i změny již schváleného. Prostor pro změny tak bude i po roce 2013. K jakým změnám ve 2. pilíři byste se přikláněl?

Když si zvážím stávající politickou situaci, jsou v zásadě možné dvě sady změn. Jedna pozitivní, kdy by měl být druhý pilíř povinný pro lidi do 35 – 40 let a kdy by bylo vhodné ve výplatní fázi část, alespoň 1/3 , prostředků vyplatit ihned apod., na druhé straně vnímám značné politické riziko v prohlášeních sociálně demokratických politiků, že druhý pilíř buď zruší, nebo významně změní jeho parametry.

Osobně bych proto volil zlatou střední cestu a proto bych byl rád, kdyby byl ten systém v nezměněné podobě zachován několik dalších let.

Ve svých kalkulacích a zvažování, zda vstoupit do druhého pilíře, jste nepochybně zvažovali i politické riziko. Jak významné toto riziko vidíte?

Politické riziko vidím jako zásadní. Velmi znejišťuje veřejnost, zda do druhého pilíře vstoupit a i lidé, pro které by byl vstup z ekonomického pohledu přínosný, to budou zvažovat kvůli politickému riziku. A navíc, pokud ČSSD prohlašuje, že když získá možnost měnit zákonná ustanovení, systém změní, tak i pro lidi, kteří tam vstoupí, nemusí být následně systém zajímavý.

Nemusíme chodit daleko. Příklad Slovenska je velmi trefný. Předchozí vláda p. Fica v době nejhlubší finanční krize udělala dva nevratné kroky: Jednak významně snížila poplatky DSSkám, což mělo dopad na akcionáře, ale druhé a zásadnější opatření bylo, že v době kdy velká část lidí investovala do růstových důchodových fondů, tak zákon uložil povinnost DSS dosahovat kladného zhodnocení na půlroční bázi, což je u dlouhodobého systému nesmyslné. Penzijní fondy tak musely prodat akciová portfolia právě v době vrcholící finanční krize s velkou ztrátou a lidé na tom prodělali hodně peněz.

A to se nebavím se o Maďarsku, kde byl systém zrušen zcela.

Po zhodnocení všech politických rizik vy osobně plánujete vstoupit do 2. pilíře?

Pro mě je to skoro profesní povinnost .

Ale vážně – jsem přesvědčen, že je to dobrý krok. Mám pro to dva zásadní důvody: Obávám se, že státní rozpočet bude mít stále větší problémy. V současné době je na důchodovém účtu deficit 40 mld. Kč ročně a obávám se, že v dalších letech bude narůstat, zároveň je nepříznivý demografický vývoj, a tak se domnívám, že valorizace penzí bude stále menší (pokud vůbec nějaká bude) a průměrný důchod vůči průměrné mzdě tak bude klesat.

A vzhledem k mému věku a příjmu je pro mě vstup do druhého pilíře také ekonomicky výhodný.

Děkuji za rozhovor.