Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Mravenci jako zdroj ponaučení investorů?

Mravenci jako zdroj ponaučení investorů?

Investoři a spekulanti mnohdy docházejí k rozhodnutí o tom, zda koupit nebo prodat na základě informací o chování ostatních. Podobně fungují i společenská zvířata. Mravenec dochází k rozhodnutí na základě informací o chování mravenců v jeho okolí. Výsledky ovlivňuje i zpětná vazba, ať už kladná, nebo záporná.

Drobné rozdíly v počátečních podmínkách mohou mít velké důsledky v dlouhodobém horizontu. Zamávání motýlích křídel v tropech může být rozhodující příčinou tornáda na hony vzdáleném místě.

Hlavní proud ekonomie ale předpokládá, že spotřebitelé, zaměstnanci a firmy vzájemně komunikují prostřednictvím cen. Co máme dělat, nám prý signalizují ceny a tržní příležitosti a jen na nás záleží, zda budeme reagovat.

Paul Ormerod (*1969) ovšem tvrdí, že všichni kdo ovlivňují ekonomiku, se navzájem ovlivňují třeba prostřednictvím pozorování, napodobování, módy, poradenství a vedení. Ormerod říká, že je rozumné, aby ekonomická teorie tyto „netržní“ interakce brala v úvahu, protože je pravděpodobné, že ovlivňují to, jak celý ekonomický systém funguje. Chce to prý méně mechanicko-fyzikální, ale více biologicko-epidemiologický přístup. Pak lze vysvětlit jevy, které leckteré ekonomické teorie vysvětlit neumí.

Nežijeme na pustém ostrově

Ekonomové často uvažují o typickém investorovi, zástupci či spotřebiteli, který jedná racionálně – dvakrát měří a jednou řeže. Předpoklady racionality ovšem nejsou přirozené, vždyť lidé mají své preference, a ty jsou ovlivněny okolím a ostatními lidmi.

Ponaučení mohou poskytovat studie chování mravenců, včel a jiných společenských zvířat, jejichž modely chování se odvíjí z jednoduchých pravidel. To co dělá jeden mravenec, ovlivní to, co dělají ostatní mravenci – podobně, jako když to, co dělá jeden člověk, ovlivňuje ostatní. Ponaučení může přijít z organizace kolonií mravenců – mravenci komunikují prostřednictvím feromonů a vzájemné interakce a komunikace mezi mravenci ovlivňují chování celku.

Mravenci tvoří společenstvo tvořené sterilními a reprodukčními jednotlivci, kteří vzájemně spolupracují. Jednotlivci se chovají kolektivně a řeší každodenní problémy, jako je průzkum nových oblastí, pasení se, stěhování a obrana hnízda, nakládání s odpady nebo péče o potomstvo. Mravenec využívá k rozhodnutí, co dělat, právě informaci z nedávných interakcí s ostatními.

Příkladem kolektivní volby je předávání informace o nových zdrojích potravy vytvářením chemické stopy. Jakmile jeden mravenec objeví zdroj potravy, vrací do hnízda a klade chemickou stopu. Feromony značená trasa pak slouží ostatním jako vodítko ke zdroji potravy. Je to sociální systém, kde roli zastává kolektivní rozhodování.

Stabilita a entomologické experimenty

Paul Ormerod (*1969), autor knihy Motýlí ekonomika – Nová obecná teorie sociálního a ekonomického chování, se odvolává právě na entomologické experimenty s mravenci, kdy byly dva identické neustále doplňované potravinové zdroje umístěny ve stejné vzdálenosti od mraveniště. Výsledky popisující chování kolonie mravenců byly překvapivé a vykazují podobnost s řešením složitých problémů v ekonomice a lidské společnosti.

Experiment byl navržen tak, aby neexistoval žádný důvod, aby mravenci upřednostnili jeden ze zdrojů potravy. Očekávali bychom, že mravenci budou dva stejné zdroje potravy využívat rovnoměrně, ale chyba lávky! Mravenec, který našel potravu, se vrací do mraveniště a chemickou sekrecí stimuluje další mravence, aby jím využitý zdroj potravy následovali. Rozhodnutí dalších mravenců, hledajících potravu, pak bude ovlivněno chemickou stopu, tedy chemicky značenou stezkou, kterou následují. Jakmile je zdroj potravy vyčerpán, značení cesty mizí a kolektivní paměť se mění.

Jakmile mravenec nalezne potravu, povzbuzuje značením stezky ostatní, aby následovali jeho kroky. Čím více mravenců stezkou projde a potravu nalezne, tím výrazněji je stezka vyznačena – existuje tu kladná zpětná vazba posilující chování. Poté, co velká většina mravenců navštívila jedno z míst nabízejících potravu, bude po delší dobu využíván právě tento zdroj potravy – nalezení potravy vede k vylučování feromonu a udržení chemické signalizace vyznačující cestu.  

Jenže v experimentu se dvěma identickými zdroji potravy se z ničeho nic zájem většiny lavinovitě překlopí ke druhému zdroji potravy a všichni najednou navštěvují místo druhé. Podobný experiment byl prováděn i s jediným zdrojem potravy, ke kterým vedly dva identické mosty, ve stejné vzdálenosti od mraveniště, a výsledek byl podobný – v závislosti na aktuální většině mravenci využívaly buď jednoho, nebo druhého mostu.

Obrázek 1: Kladná a zpětná vazba při hledání potravy mravenci. Čím více mravenců v danou chvíli navštíví jeden zdroj potravy, tím více jich stejný zdroj navštíví i v blízké budoucnosti.

mravenci-01

Zdroj: C. Detrain, J.-L. Deneubourg, Physics of Life Reviews (2006)

Jak ale čas plyne, tak se může zájem o misky měnit. Když nějací mravenci objeví i druhou opomenutou misku, předávají chemickou cestou informaci i dalším mravencům. Nakonec může dojít k lavinovému přechodu ke druhému zdroji potravy. Zájem o zdroj potravy se nevyzpytatelně mění, podobně jako se náhle a nečekaně mění nálady mezi investičním publikem. I když mají investoři jiné komunikační kanály než mravenci, analogie zpětné vazby je srovnatelná.

Kladná a záporná zpětná vazba

Ceny finančních instrumentů, jako jsou akcie, kolísají. Jeden den stojí akcie stovku, další den už 120 a pátý den k úžasu všech třeba i 130 korun. Cenové nárůsty pak vytvářejí očekávání dalších nárůstů a je-li vzestup cen nějakého instrumentu konzistentní po delší dobu, začne převládat víra, že tento trend přetrvá. Zafungovala kladná zpětná vazba; když všichni kupují, ceny rostou a čím více rostou, tím je pravděpodobnější, že poskočí ještě více.

Je to jako když se mikrofon přijímající zvuk přiloží k reproduktoru – výsledkem vzniklé akustické zpětné vazby je akustická ozvěna, která se nakonec projeví nepříjemným pískáním. Jak je signál z reproduktoru znovu mikrofonem zachycen, je dále zesílen, a znovu reproduktorem vysílán. Stejně je tomu na finančních trzích, počáteční zvýšení cen vede k dalšímu růstu cen, rostoucí trend je podnět pro další a další hráče, aby zaujali pozice.

Obrázek 2: Zpětná vazba na finančních trzích: (a) Kladná zpětná vazba, kdy smyčka větší poptávky a čekání na vyšší ceny posiluje růst cen a (b) záporná zpětná vazba, kdy smyčka výprodejů a čekání na nižší ceny posiluje pokles cen.

mravenci-02

Zdroj: Sojka, Z., & Dostál, P. (2008). Elliottovy vlny. Brno: Tribun EU

Když trhy rostou, roste důvěra, šíří se informace o ziscích a rozšiřuje se zájem nakupovat. Zpětnou vazbu na trzích také ovlivňují sdělovací prostředky. Když třeba každý den slyšíme, jak se akciím daří, jak jsou v černých číslech a jak investoři nakupují, naši důvěru i zájem investovat to pravděpodobně ovlivní. Nováčci bezhlavě nakupují a ceny rostou.

Jenže třeba už za několik měsíců je cena akcie zase zpátky na stovce a sličná komentátorka v televizi oznamuje, že „investoři vybrali zisky“. Kde se ty zisky vlastně vzaly? Ti kdo nakupovali, když cena rostla a včas neprodali, tak vlastně tratili a jejich ztráta se stala ziskem těch, kdo včas prodali a vyskočili. Jenže spekulace je hra s nulovým součtem – existuje skupina vyhrávajících a skupina prohrávajících. Snad jen díky náhodě může být i dost těch, kteří budou mít štěstí a vyhrávat opakovaně.

A záporná zpětná vazba? Čím více investiční publikum vyprodává, tím více ceny klesají. Cenové poklesy vedou k prodejům, jejichž důsledkem jsou další poklesy. Jedná se také o psychologii spekulace a o mechanismus zpětné vazby, která tuto psychologii posiluje – davovou psychózu, která může nakazit další účastníky. Díky efektu záporné zpětné vazby může vzniknout negativní bublina.

Šetrnost, omezené informace a následování ostatních

A závěr? Kolektivní chování je spontánním výsledkem vzájemné interakce -  kolektiv ovlivňuje jednotlivce, mající vlastní individualitu a omezený přístup k informacím. Šetrnost a jednoduchost pravidel chování na individuální úrovni umožňuje efektivní zpracování informací, energie a hmoty v rámci celé mravenčí kolonie. Zdánlivě jednoduché principy pak dokáží vysvětlit mnoho sociálních a ekonomických problémů. Paul Ormerod předpokládá, že to může nabídnout vysvětlení mnoha věcí okolo nás – hospodářského cyklu, růstu firem, manželství a rodiny, a podobných věcí.

V každé chvíli může jednotlivec – ať už je to mravenec, nebo člověk – zvolit jednu ze tří možností:

  1. vybrat předchozí řešení (při hledání potravy navštívit místo dříve navštívené, názor neměnit a držet pozici);
  2. z vlastního podnětu zvolit alternativu (hledat jiný zdroj potravy nebo investiční alternativu a změnit názor nezávisle na ostatních);
  3. nebo se jít cestou, kterou jde většina (nechat se přesvědčit a změnit své chování).

Podobně jako mravenci na sebe lidé vzájemně působí – a to se třeba projevuje hlučným obchodováním. Podle teorie hlučného obchodování vystupují na trhu hluční obchodníci, kteří se opírají o horké tipy, obchodují s trendem, v době nárůstu cen nakupují a naopak v době poklesu prodávají.

Z chování společenského hmyzu tak mohou vyplývat investorská ponaučení, například když hlučné systémy interaktivních agentů dokáží popsat souhrnné jevy, jako jsou náhlé změny ve stavu hospodářství nebo trhu, bez nutnosti uvažování vnějšího šoku.

Anketa

Má poučení od mravenců pro investory smysl?

Ano. (13)
 
Ne. (0)
 
Nevím. (0)
 Celkem hlasovalo 13 čtenářů

Mravenci jako zdroj ponaučení investorů? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Články z Investice

Petr Zámečník | 29.09.2016 00:00 Akciové fondy: Zlato padá, rizikem je Čína

Akciové podílové fondy v září příliš nezářily. Podle Indexu ICZ pravidelného investování stagnovaly při růstu o 0,06 % na hodnotě 1012,1 bodu. Podporu akciovým trhům přinesla Čína a biotechnologie, naopak dolů je táhli těžaři zlata a drahých kovů. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0
Spolupracujeme

Jan Traxler | 27.09.2016 00:00 Jak vyzrát na emerging markets

Rozvíjející se ekonomiky vykazují vysoké přírůstky HDP, ale akciím na tamních trzích se příliš nedaří. Proč tomu tak je? Jak lépe vytěžit potenciál emerging markets? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 28.09.2016 13:18

David Krůta | 21.09.2016 00:00 Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Jaké jsou výhody a nevýhody nízkých úrokových sazeb? A jaký je jejich vliv na investice a proč z nich nemít úplně radost? Celá zpráva »

Komentářů: 10 / 10 Poslední komentář: 28.09.2016 12:33

Angel Ortiz | 20.09.2016 00:00 Rozvíjející se trhy: Přesvědčivá a stálá investiční příležitost

Spotřebitelské sektory mají významné zastoupení v portfoliích v rámci investic do rozvíjejících se trhů (EM). Jaké jsou strukturální hnací faktory tohoto vývoje? Proč očekáváme, že daný trend potrvá? A jaké vlastnosti mají mít společnosti, aby byl trend spotřeby v rozvojovém světě z investičního hlediska co nejlépe využit? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Martan | 14.09.2016 00:00 Zlato? Ano, ale… aneb Nejčastější mýty obchodníků se zlatem

Úrokové sazby jsou na minimech, kapitálové trhy na maximech a tržní nájemné v hlavním městě stále relativně nízko. To všechno jsou fakta nahrávající do karet obchodníkům alternativních investic. Třeba do zlata. Na co dát pozor a nenaletět? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 14.09.2016 11:17Další články »

Krátké zprávy z Investice

29.09.2016 10:50 Akcie britské O2 půjdou do prodeje

Až 30 procent akcií britské O2 by mělo být prodáno na londýnské burze. Šlo by tak o jednu z největších primárních akciových transakcí na londýnské burze. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

27.09.2016 15:50 Walt Disney Co. zvažuje koupi Twitteru Inc.

Společnost navázala spolupráci s investičními poradci a nyní zvažuje možnost koupě sociální sítě Twitter Inc. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

27.09.2016 13:35 Ako rozpoznať nový Facebook, alebo Google

Dnešní trhoví lídri už ponúkajú len obmedzené zhodnotenie investícií. Cena ich akcií síce kolíše, ale svoj najväčší nárast má už za sebou. Pre investorov, ktorí sa zamýšľajú, ako rozpoznať nových lídrov a zaujať na nich pozíciu, ponúkame niekoľko jednoduchých rád.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

27.09.2016 12:35 Podle lorda Price odchod firem z Velké Británie nehrozí

Podle britského náměstka ministra obchodu, lorda Price, nehrozí odchod firem z Velké Británie. Obě strany (VB a EU) by se měly snažit uzavřít takové dohody, které by zabránily zbytečnému ekonomickému šoku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

27.09.2016 11:35 Česká národní banka udělila pokutu firmě HighSky Brokers

Česká národní banka pokutovala polskou firmu HighSky Brokers. Důvodem bylo porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (254)
 
Aktivní. (296)
 
Žádnou. (1281)
 Celkem hlasovalo 1831 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Luboš Smrčka | 13.09.2016 00:00 Kolik bude stát ropa?

Zřejmě se blíží dohoda mezi Ruskem a Saudskou Arábií o společném postupu v oblasti regulace těžby ropy. Byl by to vpravdě historický okamžik. Největší nepřátelé na trhu si již potřásli rukou a je otázka, co to s ropou vlastně udělá. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Angel Ortiz | 20.09.2016 00:00 Rozvíjející se trhy: Přesvědčivá a stálá investiční příležitost

Spotřebitelské sektory mají významné zastoupení v portfoliích v rámci investic do rozvíjejících se trhů (EM). Jaké jsou strukturální hnací faktory tohoto vývoje? Proč očekáváme, že daný trend potrvá? A jaké vlastnosti mají mít společnosti, aby byl trend spotřeby v rozvojovém světě z investičního hlediska co nejlépe využit? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Krůta | 21.09.2016 00:00 Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Jaké jsou výhody a nevýhody nízkých úrokových sazeb? A jaký je jejich vliv na investice a proč z nich nemít úplně radost? Celá zpráva »

Komentářů: 10 / 10 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

David Martan | 14.09.2016 00:00 Zlato? Ano, ale… aneb Nejčastější mýty obchodníků se zlatem

Úrokové sazby jsou na minimech, kapitálové trhy na maximech a tržní nájemné v hlavním městě stále relativně nízko. To všechno jsou fakta nahrávající do karet obchodníkům alternativních investic. Třeba do zlata. Na co dát pozor a nenaletět? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »