Ministerstvo financí pracuje s poměrně opatrnou prognózou růstu české ekonomiky a úrovně inflace

I v tomto opatrném rámci ale souběžně zveřejněný Fiskální výhled ukazuje, že veřejné finance budou v roce 2017 hospodařit jen s mírným schodkem a počínaje rokem 2018 by celkové saldo mělo být přebytkové a poměr veřejného dluhu vůči HDP bude dále klesat.

Ministerstvo financí dnes zveřejnilo dva klíčové analytické dokumenty: Makroekonomickou predikci ČR a Fiskální výhled ČR. Pokud bych měl stručně ohodnotit makroekonomický výhled z dílny Ministerstva financí, tak bych jej charakterizoval coby poměrně konzervativní. Jinými slovy: ani výhled růstu HDP, ani výhled vývoje inflace mi nepřipadají nijak nadsazené a ministerstvo takto pracuje s předpokladem pomalejšího růstu HDP a nižší inflace, než co prezentovala počátkem listopadu ve své čtvrtletní prognóze Česká národní banka. Toto konstatování platí jak pro rok letošní, tak pro roky následující (prognóza ČNB končí rokem 2018, predikce Ministerstva financí pak zahrnuje i rok 2019). Obě prognózy vnímají jako klíčovou součást růstu české ekonomiky růst spotřeby domácností a pozitivní obrat na straně investičních výdajů (hrubá tvorba fixního kapitálu) v roce 2017, kdy se investiční výdaje vrátí k růstu v souvislosti se silnějším přítokem prostředků z evropských fondů. Kvalitativní pohled na příběh české ekonomiky je takto v případech obou institucí stejný, prognóza ministerstva nicméně predikuje v porovnání s prognózou ČNB pomalejší tempo růstu těchto výdajů a následně tedy i pomalejší růst HDP, než jaký předpokládá centrální banka.

V případě cenového vývoje pak ministerstvo očekává průměrnou inflaci v roce 2017 na úrovni 1,2 %, zatímco prognóza ČNB vidí v daném roce průměrnou inflaci na úrovni 1,9 % s tím, že počínaje druhým pololetím by meziroční inflace měla dosáhnout a následně překonat dvouprocentní cíl.

Makroekonomická predikce Ministerstva financí je tedy poměrně opatrná jak na straně růstu HDP, tak na straně vývoje inflace, což znamená, že i celkový fiskální výhled České republiky je takto konstruován na poměrně konzervativních makroekonomických předpokladů. I tak ale Fiskální výhled ukazuje, že veřejné rozpočty mají na to, aby počínaje rokem 2018 hospodařily s mírným přebytkem a v tomto kontextu tak bude pokračovat trend poklesu poměru veřejného dluhu vůči HDP. Tento trend poklesu je zde již od roku 2014, v roce 2015 činil poměr veřejného dluhu vůči velikosti české ekonomiky (tj. vůči HDP) 40,3 % a dle výhledu ministerstva by se měl koncem roku 2019 tento poměr přiblížit k úrovni 37 %.

K tomu lze dodat, že česká ekonomika může v porovnání s prognózou Ministerstva financí přinést v následujících letech pozitivní překvapení na straně o něco silnějšího růstu nominálního HDP, než s čím pracuje aktuální prognóza ministerstva, neboť jak růst reálného HDP, tak tempo růstu cen mohou být o něco silnější, než s čím pracuje uvedená prognóza.

^REKLAMA

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE