Čtvrtek 27. dubna. Svátek má Jaroslav.

Americká hra nervů, v níž mohou prohrát všichni

Američtí politici se snaží ukázat svým voličům svou neústupnost a schopnost stát si za svým, bohužel to ale dělají poněkud zvláštním způsobem a v tu nejnevhodnější dobu. Investoři opět čekají zázraky a Čína již spřádá plány na novou rezervní měnu.

V posledních dnes připomíná situace kolem financování vlády a navyšování dluhového stropu v USA houpačku. V průběhu jednoho dne se objeví několik zpráv o tom, že řešení je blízko (tyto zprávy většinou přichází ze Senátu), abychom se po pár hodinách dověděli, že řešení je v nedohlednu (Sněmovna reprezentantů vyžaduje další podmínky). Souboj mezi prezidentem Obamou na čele demokratů, kteří vládnou v Senátu a republikány, kteří ovládají Sněmovnu reprezentantů, se zdá být nekonečný a nevyřešitelný.

Levá strana chce bezpodmínečné navýšení dluhového stropu, pravá strana pak podmiňuje toto řešení úspornými opatřeními a zejména odkladem zdravotní reformy, která je ale „výkladní skříní“ současného prezidenta. Jde o klasický rozkol mezi rozhazovačnou levicí, která chce zdravotní péči pro každého a navenek šetrnou politikou pravice, která ale nemá v ruce žádné konstruktivní řešení. Obě strany se zatím tváří, že neustoupí, protože to přece dluží svým voličům. Voliči na obou stranách však už ztrácejí trpělivost a čas, kdy se USA mohou dostat do technického bankrotu, se nebezpečně blíží.

Co se bude dít?

Technicky USA vyčerpaly dluhový strop již v květnu a od té doby běží mimořádná opatření, která jim umožnila „fungovat“ až dodnes. Oficiálně bude současný dluhový strop naplněn ve čtvrtek 17. října. Od té doby si tedy vláda nebude moci půjčovat další peníze. Ale i po tomto datu budou mít USA ještě rezervu kolem 30 miliard dolarů. Platební neschopnost tak hrozí až na konci října, pokud tedy investoři nebudou požadovat vyplacení peněz za splatné dluhopisy (obvykle se to neděje, peníze jsou reinvestovány). V každém případě by však musely USA přistoupit k omezení plateb na sociální dávky, zdravotnictví, armádu a další kritická odvětví, s nimiž se počítá v deficitním rozpočtu. Celkově to měsíčně činí kolem 46 miliard dolarů měsíčně. A možná ani pak by USA neměly dostatek prostředků, kterými by mohly splácet své závazky.

Omezení těchto plateb by ale mělo poměrně výrazný dopad na ekonomiku, což by vedlo k ekonomické krizi, zvyšování nezaměstnanosti, dalším výpadkům v příjmech apod., takže USA by se dostaly do podobného začarovaného kruhu, jako tomu bylo u některých zemích jižní Evropy, akorát by to bylo v mnohem větším měřítku.

Mnoho ekonomů se vyjadřuje v tom smyslu, že krize nepostihne pouze ekonomiku USA, ale může uvalit prakticky celý svět do další recese. Čím dále budeme od 17. října, tím častěji se bude mluvit o tom, jakou hodnotu mají americké dluhopisy, které mimochodem platí jako záruka u mnoha finančních operací po celém světě. Tyto pochyby mohou růst i v případě, že by USA skutečně našly dostatek peněz na splátky dluhu (na úkor jiných výdajů). V posledních dnech je patrné, že investoři se snaží vyhýbat americkým dluhopisům splatným mezi polovinou října a koncem listopadu. I když se všeobecně očekává, že splátky z dluhopisů budou placeny včas, existují zde pochyby o tom, jestli jsou USA schopny určovat, komu budou peníze placeny a komu ne.

Přes velkou nervozitu a zdánlivou neústupnost obou stran je za nejpravděpodobnější variantu považována dohoda na poslední chvíli, podobně, jako tomu bylo před dvěma lety. Chce tomu věřit stále více politiků a i investoři s tím více méně počítají. Volatilita na trzích sice ukazuje něco jiného, ale v případě skutečného krachu dohody a nenavýšení dluhového stropu nastane na trzích krátkodobě mnohem větší „šrumec“, než to, čeho jsme svědky dnes, protože opět budou jednou všichni překvapeni. Podobně jako tomu bylo po zářijovém rozhodnutí Fedu neomezovat QE. Úprk investorů z rizikových aktiv, jako jsou akcie, nebo komodity by byl ohromný, naopak by se mohlo dařit některým bezpečným přístavům, jako jsou drahé kovy, nebo dluhopisy některých vyspělých ekonomik.

Čína chce jinou rezervní měnu

Na situaci v USA se rozhodla reagovat svým způsobem i Čína, která využívá současnou situaci k volání po de-amerikanizaci světa. Státní tisková agentura Xinhua přišla s komentářem, který volá po zrušení amerického dolaru jako rezervní měně, což by pomohlo k tomu, aby si ostatní země mohly držet odstup od politických turbulencí v USA. Číně jako největšímu věřiteli USA, disponujícímu dolarovým dluhem kolem 1,8 bilionů dolarů, se není co divit. Jednak jí může vadit skutečnost, že investuje do dluhopisů s minimálním úrokem u země, které hrozí každý druhý rok bankrot (alespoň technicky), a na druhé straně se snaží využít současného špatného obrazu USA a celé západní ekonomiky ve svůj prospěch a posílení svého postavení. Samozřejmě konspirační teorie už mluví o přípravě nové čínské rezervní měny kryté zlatem (proč jinak by Čína nakupovala tolik zlata, že ano?).

Americké politické špičky by si skutečně měli uvědomit, že postavení jejich země již dávno není tak silné, aby si mohli dovolit zahrávat s důvěrou nejenom vlastních voličů, ale také věřitelů, kteří jim půjčují peníze a dělají z dolaru rezervní měnu. Otázkou tak je, kdo by na možný technický bankrot doplatil více. Jestli Čína, jejíž portfolio je poměrně hodně zaměřené právě směrem k US dluhopisům, nebo USA, které by definitivně ztratily kredibilitu, a to i přesto, že ratingové agentury o výrazném snižování hodnocení země pravděpodobně neuvažují.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.