Odhlédneme-li od dobře se odvíjející kvartální výsledkové sezóny, kdy téměř čtyři pětiny amerických firem překonává očekávání odhadů zisků, pak pozitivní obrat způsobily spekulace o tom, že “podle dobře informovaných zdrojů” ECB zvažuje skupování podnikových dluhopisů. Sama úvaha o rozšíření stávajícího privátního QE (skupování ABS) není až tak bombastická jako spíše její načasování, neboť se na další expanzivní akci zadělává vcelku brzy. Navíc již stávající skupování ABS dluhopisů stále zůstává terčem poměrně ostré kritiky Berlína a Bundesbanky. Nicméně je pravdou, že rozšíření spektra aktiv (k nákupu ze strany ECB) o korporátní dluhopisy je teoreticky méně konfliktní než přechod na klasické QE (skupování vládních dluhopisů).Tomu se podle našeho názoru ECB stejně nakonec nevyhne, ale odváží se ho spustit až v průběhu roku 2015. Dodejme, že rozšíření spektra aktiv o privátní korporátní dluhopisy může zvýšit poměrně významně palebnou sílu stávajícího privátního QE. Korporátní dluh finančních i ne-finančních institucí, který ECB akceptuje jako kolaterál, totiž přesahuje 3,5 bilionu euro.
Eurozóna nicméně zůstává epicentrem globálních problémů a tak trhy bedlivě sledují, kterak tvůrci hospodářských politik měnové unie reagují na přicházející makroekonomické problémy. V centru pozornosti tak není jen ECB, ale vlády, resp. Evropská komise. V této souvislosti je poměrně znepokojující, že na rozdíl od měknoucí ECB hodlá podle Financial Times komise držet jestřábí linii a hodlá v následujících dnech vyčinit Itálii a Francii za neplnění fiskálních cílů. Konkrétně komise by mohla odmítnout návrh italského a francouzského státního rozpočtu na rok 2015 s tím, že není podle pravidel fiskálního paktu dostatečně restriktivní. Pokud se tak opravdu stane, tak je pak otázkou, zdali takový smysl pro disciplínu trhy v době silných de(zin)flačních tlaků ocení.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
