01. 04. 2022
Zadlužení ČR roste na 42 % HDP
První výsledky veřejných rozpočtů, které dnes zveřejnil statistický úřad, ukazují, že veřejný sektor loni hospodařil se schodkem téměř 360 mld. korun (-5,9 % HDP) a celkové zadlužení ČR se zvýšilo na necelých 42 %. Stejně jako v roce 2020, stojí za deficitem veřejných financí hospodaření státu, zatímco obcím se podařilo dosáhnout ještě vyššího přebytu než v prvním kovidovém roce.
Výsledky veřejných financí za rok 2021 v podstatě nejsou nijak překvapivé. Už samotné hospodaření státu v jednotlivých měsících roku dávalo jasný signál, že se rozpočet bude nacházet v hlubokém deficitu, ke kterému přispěly nejenom zvýšené výdaje na podporu ekonomiky v době opakovaných lockdownů, ale také zrušení superhrubé mzdy zasahující příjmovou stranu rozpočtu a v neposlední řadě i slabší výkon ekonomiky, která se ani v roce 2021 nevrátila na před-pandemickou úroveň.
Ještě v roce 2019 přitom ČR dosahovala přebytkového hospodaření a dařilo se jí snižovat i celkový dluh, který tehdy odpovídal ani ne třetině HDP. V podstatě si tak vytvořila docela dobrou výchozí pozici na nečekané kovidové období, během kterého se státní rozpočet propadl do červených čísel. Proto i po dvou letech šestiprocentních schodků ČR nejspíše zůstala i nadále ve skupině nejméně zadlužených zemí EU. Navíc tento dluh – na rozdíl od řady euro-zemí – stále hladce financuje na finančním trhu bez jakékoliv zásahu centrální banky.
Když se podíváme na relativní čísla, vyšší dluh měla ČR v historii jen dvakrát, a sice v letech 2012 a 2013, kdy přesáhl hranici 44 % HDP. Nicméně už letos se k těmto výsledkům nejspíše přiblíží a možná je i lehce překoná. Vysoká inflace nicméně bude tempo růstu relativního zadlužení v letošním roce docela citelně brzdit. Tedy alespoň v relativním poměru k HDP, protože absolutně se veřejný dluh zřejmě přiblíží 2,9 bilionům korun.
Trend zadlužování je však sám o sobě velmi nepříznivý, avšak v krátké době jej lze jen obtížně zvrátit. Ekonomika se sice už zřejmě oklepe od kovidových komplikací, avšak nyní už čelí problémům novým. Extrémně drahým energiím, rozpadajícím se dodavatelským řetězcům a v neposlední řadě také vyšší ceně peněz, která bude znamenat přece jen i vyšší náklady na zadlužování.
REKLAMA
I když by bylo s ohledem na míru zdanění vhodné rozpočtům pomoci prostřednictvím zvýšení některých daní, v dané ekonomické situaci je to cesta v podstatě vyloučená. Ne tak už ovšem pro léta následující. V každém případě, i „díky“ vysoké inflaci, zatím dosažení dluhové brzdy není pro nejbližší roky aktuální.
Autor: Petr Dufek, hlavní ekonom Banka CREDITAS
