01. 03. 2023
Vyšší výrobní ceny ukazují v Česku na složité inflační odeznívání
Pohled na včerejší lednové výrobní ceny centrálním bankéřům moc optimismu do žil nalít nemohl. I když meziročně dynamika výrobních cen v průmyslu, cen stavebních prací i cen služeb pro podniky lehce zvolnila, je to odeznívání jen velmi pozvolné, které potvrzuje naše sázky na značnou perzistenci neenergetické inflace. Spotřebitelská inflace sice ve druhé polovině letošního roku automaticky zvolní do jednociferných hodnot, posun do blízkosti cíle v letech 2024 a 2025 však může být o poznání složitější.
Na včerejší výrobní inflaci překvapila zejména silná meziměsíční dynamika cen v průmyslu (+5,8 %), meziročně tak ceny zvolnily jen z 20,1 % na 19,1 %. Výrazně se na tom ovšem podepsaly ceny elektřiny a zemního plynu (+17,3 % meziměsíčně). Ty naštěstí pravděpodobně v lednu dosáhly svého vrcholu a měly by v dalších měsících odeznívat. Nepříjemné je však relativně výrazné lednové přecenění u řady průmyslových výrob. Meziroční zrychlení dynamiky cen produkce proto pozorujeme v řadě páteřních odvětví českého průmyslu v čele s automotive (6,2 % meziročně oproti 3,4 %) a strojírenstvím (12,2 % meziročně oproti 11,1 %). Vedle toho také dynamika cen v některých energeticky náročných výrobách (například chemický průmysl) opět nabírá na síle. Naopak dobrou zprávou je, že dál klesají ceny producentů základních kovů (již šestý měsíc v řadě), což by se postupně mělo pozitivně projevit v navazujících výrobách. Celkově však pohled do výrobních cen v průmyslu ukazuje, že bude složité zbavit se “zvýšené” jádrové inflace – ceny průmyslového ne-energetického a nepotravinového zboží v nejbližších měsících pravděpodobně jen tak nepoleví.
A na druhé straně ceny zemědělské produkce nevěstí nic úplně příznivého pro ceny potravin na pultech. Jak ceny rostlinné, tak i živočišné výroby v lednu výrazně vzrostly a meziroční dynamika cen zemědělské produkce tak lehce zrychlila (na 27,4 % z 27,1 %). Přičemž dál platí, že živočišná výroba postupně dohání tu rostlinnou s tím, jak se na ní s určitým časovým odstupem podepisují nejen ceny energií, ale také například výrazně dražší krmiva.
Celkově lednová čísla výrobní inflace sice nejsou pro centrální bankéře “příjemným” čtením, současnou náladu v bankovní radě však pravděpodobně výrazně nezmění. Holubičí většina je v tuto chvíli spokojená s tím, že posilující koruna dodatečně přitvrzuje měnové podmínky a úrokové sazby i proto dál jako nástroj zůstávají v “postavení mimo hru”. Více citliví by centrální bankéři bezesporu byli na vyšší výsledek únorové spotřebitelské inflace, od které očekávají příští týden pokles k 16,5 %.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
