04. 04. 2025
Trumpova cla tvrdě dopadla na finanční trhy
Zatímco začátek týdne byl na finančních trzích spíše klidnější, jeho druhá polovina byla o to intenzivnější, bohužel v negativním slova smyslu. Zásadním předělem byla středeční tisková konference amerického prezidenta Trumpa. Na ní představil systém recipročních cel, která se výrazně liší v závislosti na zemi (20 % na EU). Celkově byla oznámená výše celních sazeb spíše negativním překvapením. Důvěryhodnost kroků americké administrativy v očích finančních trhů navíc příliš nepodpořil ani poměrně jednoduchý vzorec, na základě kterého byly výše celních sazeb odvozeny.
Celá situace se navíc dále eskalovala, když Čína v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na USA. Finanční trhy zachvátila silná riziková averze. Americký akciový index S&P 500 tento týden odepsal přes 6 %, Nasdaq téměř 8 %. Kolem sedmi procent pak ztratily i Evropské akciové indexy. Útěk investorů do státních dluhopisů jejich výnosy v řadě případů poslal o více než 10 bb níže. Na devizovém trhu daném kontextu přirozeně americký dolar neplní roli bezpečného přístavu, a tak bylo k vidění jeho výrazné oslabení. V páru s eurem ztratil tento týden necelá 2 %, když opakovaně testoval hladinu 1,11 USD/EUR, což je nejslabší úroveň za posledních šest měsíců.
K oslabení dolaru mohla přispět i data z americké ekonomiky. Ta totiž naznačila, že příběh o silné americké ekonomice začíná mít určité trhliny. Zklamal březnový ISM index ve zpracovatelském průmyslu i ve službách. Na zhruba trojnásobek oproti loňsku potom vyskočil počet výpovědí (dle Challenger Job Cuts), když k jeho nárůstu dominantně přispělo propouštění ve veřejném sektoru pod vedením Ministerstva pro efektivitu státní správy (DOGE). V samotném závěru týdne zveřejněné payrolls sice překvapily s 220 tis. nově vytvořenými pracovními místy oproti očekávaným 140 tis. výrazně pozitivně, na rozptýlení obav o dopady obchodních válek to ale nestačilo, jelikož ty v historických datech samozřejmě zachyceny nejsou.
Averze k riziku se podepsala i na kurzu koruny, který se ve čtvrtek vyhoupl nad 25 CZK/EUR. Domácí data byla v tomto týdnu smíšená. Lehce zklamal březnový PMI ze zpracovatelského průmyslu, avšak 48,3 b. je současně jeho nejvyšší hodnota od června 2022 (více zde: https://bit.ly/4jekhOp). Schodek státního rozpočtu se ke konci března prohloubil zhruba v souladu s tradiční sezónností na 91,2 mld. CZK (více zde: https://bit.ly/42dk7Qi). V pátek mírně pozitivně překvapily únorové maloobchodní tržby, které navzdory zhoršení spotřebitelské nálady rostly v nemotoristickém segmentu o 0,4 % m/m a korigovaly tak lednový pokles (více zde: https://bit.ly/SalesFeb25cz). Třetí zpřesněný odhad HDP potvrdil růst české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 0,7 % q/q a 1,8 % y/y. Zároveň přinesl i statistiky ze sektorových národních účtů.
Ty ukázaly, že míra úspor domácností sice o 0,9 pb meziročně poklesla, stále však dosahovala vysokých 18,8 %. Na konci týdne ČSÚ také zveřejnil první odhad inflace za březen. Ta podle něj setrvala na únorových 2,7 % y/y, což bylo o desetinu nad tržním konsenzem i prognózou ČNB (více zde: https://bit.ly/fCPIMar25CZ). Ve stejné směru již v úterý lehce překvapila i jádrová inflace v eurozóně, která dosáhla 2,4 % y/y (vs. oček. 2,5 % y/y), zatímco ta celková odpovídala tržnímu konsenzu ve výši 2,2 % y/y. Písemný záznam z posledního zasedání ČNB se nesl v jestřábím duchu, snižování tuzemských měnověpolitických sazeb ale patrně ještě není u konce (více zde: https://bit.ly/CNBminsMar25).
Autor: Jaromír Gec, analytik Komerční banky
