Sazby ČNB zůstávají nepřekvapivě beze změny

Bankovní rada ve svých prohlášeních pokračuje ve zdůrazňování proinflačních rizik. Mezi ty tradičně patří zvýšený růst cen služeb a s tím související rychlý růst cen nemovitostí. Centrální bankéři v čele guvernérem Michlem rovněž dlouhodobě upozorňují na rizika spojená s expanzivní fiskální politikou, a to navzdory tomu, že podle našeho odhadu letos fiskální politika působila na ekonomiku zhruba neutrálně. Nyní, kdy prohlášení pravděpodobné nové vlády indikují navýšení výdajů do ekonomiky, a tedy i riziko více expanzivní fiskální politiky nabývá reálných rozměrů, by tedy obezřetnost ČNB měla být o to větší.

V důsledku toho tak již v naší nové prognóze neočekáváme další snížení úrokových sazeb ČNB. Základní repo sazba by podle nás měla po delší dobu zůstat na současných 3,5 %. Důvodem je právě námi předpokládaná fiskální expanze, která by na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2026 a 2027, mohla proměnit trend vývoje ekonomiky i inflace. Ekonomika by sice rostla rychleji, inflace by se ale po poklesu pod 2 % v roce 2026, který předpovídáme hlavně vlivem levnějších energií, následně v důsledku vyšší vládních výdajů zřejmě vrátila nad dvouprocentní cíl centrální banky.

Větší pravděpodobnost z hlediska dalšího pohybu úrokových sazeb ovšem stále přisuzujeme jejich snížení než zvýšení. Kolem přelomu roku, kdy by mělo dojít ke vzniku nové vlády a schválení státního rozpočtu na rok 2026, by mělo být jasné, zdali se výhled více expanzivní fiskální politiky naplňuje. Pokud by k tomu nedošlo, je možné, že dezinflační tendence ekonomiky v příštím roce přetrvají a centrální banka bude v důsledku toho muset úrokové sazby dále snížit.

Autor: Martin Gürtler, analytik Komerční banky