Rekordní zpoždění dodávek, sílící inflační tlaky. Jak zareaguje v červnu ČNB?

U našich sousedů v Německu je vidět již několik měsíců jasný trend – v průmyslu podle PMI extrémně rychle rostou objednávky, zatímco výroba v tempu růstu kvůli nedostatku vstupů a surovin zaostává. Skoro 79 % německých průmyslových podniků hlásí zpoždění v subdodávkách klíčových komponent – to je historicky nejhorší situace. Chybí zejména elektronické součástky (polovodiče), plasty, olovo a dřevo. Řada podniků ovšem hlásí širší paletu výpadků, které pravděpodobně souvisí se zpožděními v mezinárodní přepravě.

V Česku je situace velice podobná. Stejně jako v Německu dochází k rekordnímu zdražování vstupů, které navíc v mnoha případech jednoduše nejsou k dispozici. Nejvíce se podle průzkumu PMI české průmyslové podniky potýkají se zdražováním kovů, obalových materiálů a dopravy. Ceny se řada podniků snaží přenést na zákazníky, ale ceny produkce rostou o poznání pomaleji než ceny vstupů, což se začíná odrážet negativně na ziskových maržích.
Řada podniků se snaží na situaci reagovat zrychlenými nákupy surovin a vytvářením “bezpečnostních” zásob. To je však v dnešní situaci velice složité a spíše to jen přispívá ke všeobecnému nedostatku klíčových vstupů ve výrobě. U klíčových vstupů také podniky často raději platí okamžitě nebo zkracují splatnosti – preferují surovinu na skladě před penězi na účtu.

Valná část centrálních bankéřů v Evropě považuje zatím dnešní silné inflační tlaky jako dočasné dědictví pandemie. Moc jistě a přesvědčivě však při svých hodnoceních nezní. Všechny tyto zjevně pro-inflační trendy sleduje i Česká národní banka a na červnovém zasedání bude pravděpodobně již poprvé vážněji debatovat možnost růstu úrokových sazeb (my zatím spíše sázíme až na srpen).

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance