Proč bude i tak složité udržet finanční napětí trvale “pod poklicí”?

Jak upozornil v uplynulém týdnu šéf BlackRocku Larry Fink, finanční napětí se může kumulovat postupně. V americkém finančním systému vedl do této chvíle růst úrokových sazeb k nerealizovaným ztrátám (z držení dluhopisů) v celkové hodnotě 620 miliard amerických dolarů (podle FDIC). Nový program na dodávání likvidity (Bank Term Funding Programme) sice umožňuje výměnou za vládní dluhopisy přístup k likviditě (v nominální hodnotě dluhopisu), což teoreticky omezuje riziko okamžitých “runů” na nejslabší části amerického finančního systému. Na druhou stranu to neřeší dlouhodobé problémy těchto institucí. Peníze v programu si půjčují relativně draho (přibližně za 4,5 %) a pokud ztratí přístup k “levnějším” depozitům a budou mít současně v bilanci aktiva s relativně nízkým výnosem (např. špatně zakoupené vládní dluhopisy), budou čelit pomalému, ale trvalému tlaku na vlastní kapitál. V rámci USA jsou bezesporu nejvíce zranitelné menší finanční instituce, které byly v minulosti vystaveny menší regulaci a nižšímu dohledu, a mohou také čelit rychlejšímu odlivu “levného” depozitního financování. Bohužel takových institucí není vůbec málo. Podle týdeníku The Economist je zhruba třetina amerických depozit v institucích menších, než byla padlá SVB.

Vyrovnat se s výraznou změnou klimatu a koncem “éry levných peněz” proto nemusí být pro řadu zákoutí globálního finančního systému jednoduché. A centrální bankéři budou dříve nebo později řešit dilema, jak skloubit boj s inflací a zachování finanční stability. ECB v uplynulém týdnu zatím dala přednost boji s inflací, uvidíme, jak se v tomto týdnu zachová americký Fed. V každém případě ve výrazně složitějším terénu logicky roste nebezpečí, že centrální bankéři udělají chybu a rychle vezmou “za své” scénáře “měkkého přistání” americké i evropské ekonomiky.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance